Finsko schválilo stavbu největšího ruského plynovodu od rozpadu SSSR

Finsko schválilo výstavbu plynovodu Nord Stream ve svých vodách. Otevřelo tak cestu k projektu, který má umožnit přepravu ruského plynu přes Baltské moře do Německa. Nord Stream se stane prvním ruským plynovodem do západní Evropy, který obchází tranzitní země.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Finský souhlas dal celému projektu zelenou. Ostatní země, Dánsko, Švédsko a Rusko, už výstavbu plynovodu ve svých vodách schválily dříve.

"Projekt je výsledkem rozsáhlé spolupráce evropských zemí a významně přispěje k zajištění energetické bezpečnosti kontinentu," uvedl Matthias Warnig, generální ředitel konsorcia pro výstavbu plynovodu Nord Stream AG.

Nord Stream povede z ruského města Vyborg do německého přístavu Greifswald. Se svými 1200 kilometry se stane nejdelším ruským plynovodem, který byl od rozpadu Sovětského svazu postaven.

Podle údajů na webových stránkách Nord-Stream.com se cena plynovodu vyšplhá na 7,4 miliardy euro (přes 190 miliard Kč). Mezi odběratele se kromě Německa zařadí také Dánsko, Francie, Velká Británie, Belgie a Nizozemsko.

Plynovod budou tvořit dvě paralelní potrubí, každé z nich zvládne přepravit 27,5 miliardy metrů krychlových ročně. Toto množství postačí na zásobování 25 milionů domácností Evropské unie. Výstavba začne letos v dubnu, první linka by měla být funkční v roce 2011, druhá o rok později.

"Zkušebně začneme plyn pumpovat příští léto. Regulérní dodávky by měly plynovodem proudit od září 2011," řekl pro ukrajinský tisk premiér Ruska Vladimir Putin.

Bouří se především Poláci

Projekt má i své odpůrce. S výstavbou plynovodu nesouhlasí například Pobaltské republiky a Polsko. Zatím co Pobaltí má obavy z možných ekologických škod, Polsku vadí, že se dostane mimo hru. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dokonce přirovnal smlouvu Německa a Ruska k paktu Ribbentrop-Molotov, kterým se země na počátku druhé světové války zavázaly k vzájemnému neútočení.

Hlavní cestou pro přepravu ruského plynu se mělo původně stát právě Polsko. Vznikl plynovod Jamal, který spojuje Rusko, Bělorusko, Polsko a Německo. Další rozhovory o projektu Jamal II, který měl vést opět přes Polsko, však ztroskotaly a ostatní země daly přednost podmořskému řešení.

Podle Oldřicha Petržilky z České plynárenské unie se výstavba nového plynovodu obejde bez významných rizik. "Mohou se pochopitelně objevit komplikace s ukládáním potrubí do mořského dna, ale i zde jde o zvládnuté technologie," řekl pro iDNES.cz.

Vybudování plynovodu podle něj přinese pozitiva i České republice. Na Nord Stream bude v Německu navazovat plynovod Opal, který bude spojený s plynovodem Gazela. Ten by měl vést i přes české území.

Ukrajina mimo hru

Výstavba nového plynovodu má v první řadě zajistit bezpečnost dodávek. Nord Stream se vyhne tranzitním zemím, s nimiž se Rusko dlouhodobě nedokáže dohodnout na cenách suroviny.

Naposledy se dostalo do sporu s Ukrajinou. Konflikt vyvrcholil v lednu 2009 zastavením dodávek na Ukrajinu. Ta však neoprávněně odebírala plyn určený pro Evropu, následně se tedy bez suroviny ocitly také evropské země.

Zemní plyn se na celkové spotřebě energie EU podílí jednou čtvrtinou, čtyřicet procent dodávek zajišťuje Rusko. Na ruském plynu silně závisí balkánské státy, ale také Maďarsko, Polsko, Řecko, Finsko a Pobaltské republiky.

Navzdory diskusím o vyčerpávání světových zásob plynu se očekává, že spotřeba této suroviny v následujících letech poroste. V případě Evropské unie by mělo přitom dojít ke snížení vlastních zásob a posílení závislosti na importu.

Plynovod Nord Stream

Trasa: Vyborg (Rusko) - Greifswald (Německo)
Kapacita: 55 miliard metrů krychlových ročně
Délka: 1220 km
Umístění: maximálně 210 m pod hladinou moře
Dokončení: 2011 (první potrubí)
Cena: 7,4 miliardy euro
Akcionáři: Gazprom (51 %), Winterhall Holding (20 %), E.ON Ruhrgas (20 %), Nederlandse Gasunie (9 %)
Odběratelé: Německo, Francie, Velká Británie, Dánsko, Belgie, Nizozemsko