"Přes problémy a těžkosti cítíme atmosféru velkého respektu a dialogu mezi věřícími obou náboženství. Vztahy jsou rozvinuté a existuje společné úsilí zvýraznit to, co nás spojuje: předně víra v jediného boha, ale také ochrana života a rodiny, tužba po sociální spravedlnosti a míru," prohlásil papež k věřícím z okna svého sídla ve Vatikánu.
Benedikt XVI. byl v židovské svatyni, která se nachází nedaleko papežského sídla, všemi přítomnými vřele přivítán. U vchodu jej přijal římský velký rabín Riccardo Di Segni. Pak proběhla minuta ticha na počest obětí haitského zemětřesení.
Papežova návštěva synagogy, provázena přísnými bezpečnostními opatřeními, se ale neobešla bez napětí.
Hlavní italský rabín Giuseppe Laras se podle agentury AFP rozhodl návštěvu papeže v židovské svatyni bojkotovat. Návštěva se totiž koná v době, kdy židovská obec kritizuje papežovo loňské rozhodnutí otevřít cestu ke svatořečení Pia XII., který byl hlavou katolické církve za druhé světové války a nepostavil se proti nacistickému vyhlazování Židů.
Papeži židé vyčítají také to, že loni zrušil exkomunikaci tradicionalistického biskupa Richarda Williamsona, který veřejně popíral existenci plynových komor.
První v synagoze se pomodlil Jan Pavel II. Také v Římě
Prvním papežem, který se v nějaké synagoze pomodlil, byl v roce 1986 Jan Pavel II. Bylo to právě v římské synagoze.
Nynější hlava katolické církve, která pochází z Německa, chce podle katolického tisku historicky významné gesto svého předchůdce zopakovat. Před návštěvou synagogy papež řekl, že cílem návštěvy je zahájit novou etapu přátelství mezi židy a katolíky.
Vatikán před nedávnem uvedl, že papežův krok k Piovu blahořečení nebyl míněn jako nepřátelský akt vůči židům a neměl by být vnímán jako překážka na cestě k vzájemnému dialogu. Ten umožnil druhý vatikánský koncil, který se odehrál v letech 1962-1965 a jehož cílem bylo římskokatolickou církev modernizovat.
