Železná lady, jak se první ženě v čele britské vlády přezdívalo, se například na konci 70. let zdráhala přijmout v zemi na 10 tisíc vietnamských běženců, o co neoficiálně požádala Londýn Organizace spojených národů.
Thatcherová se obávala pouličních protestů, pokud by Británie přidělila přistěhovalcům takzvané obecní byty (ty stavěly úřady ve Spojeném království primárně pro chudší vrstvy, nájem v těchto bytech je dodnes nesrovnatelně nižší než v komerční výstavbě - pozn. red).
Tehdejším ministrům zahraničí a vnitra soukromě řekla, že by to bylo "celkem špatné, kdyby imigranti dostali obecní byty, zatímco bílí občané ne," cituje zápisky deník The Guardian na svém webu. Podobný názor z veřejných vystoupení coby ministerské předsedkyně nebyl vůbec evidentní, dodává list.
Lepší by byli polští či maďarští imigranti
Šéfka vládnoucích konzervativců tehdy dokonce navrhla australskému premiérovi, aby obě země společně koupily nějaký indonéský nebo filipínských ostrov, kde by mohli tito uprchlíci najít nový domov. Ideu zablokoval Singapur, který se obával možnosti, že by tam mohlo vzniknout "konkurenční podnikatelské město".
Novopečená premiérka ministrům mimo jiné také řekla, že ti, kteří tlačí na vládu, aby vietnamské uprchlíky přijali, "by měli být vyzváni, aby přijali jednoho (běžence) do svých domovů."
Podle listu dala jasně najevo, že přijetí lidí, kteří v té době prchali z komunistického Vietnamu hlavně na lodích, by muselo provázet omezení imigrace do Británie z jiných zemí. A kolegům dále sdělila, že "má méně námitek proti přistěhovalcům z Rhodésie (dnešního Zimbabwe), Polska a Maďarska, protože by se mohli lépe asimilovat do britské společnosti".
Thatcherová nakonec uprchlíky do země pustila
Přitom pár měsíců před tím udělila lekci tehdejšímu sovětskému premiérovi Alexeji Kosyginovi, který naznačil, že Vietnamci utíkající před komunistickým režimem jsou narkomani a kriminálníci. Nesouhlasila s ním a odvětila mu, že jsou to naopak "velmi tvrdě pracující lidé a mnoho z nich jsou ještě děti."
Británie nakonec sehrála vedoucí roli při svolání konference OSN, jejímž úkolem bylo řešení humanitární krize s asijskými běženci. V té době už bylo v uprchlických táborech v tehdejší britské kolonii Hongkongu na 60 tisíc lidí a měsíčně jich přibývalo po stovkách, mimo jiné i z Kambodže.
Thatcherová nakonec ustoupila a Británie během tří let poskytla azyl 10 tisícům uprchlíků, podotkl The Guardian.
Odtajněné britské dokumenty přinášejí i další informace o prvních měsících Železné lady v čele britské vlády. A různá zahraniční média si všímají různých situací, ale i vlastností britské političky.
Například agentura AFP ji popisuje jako náročnou a popudlivou ženu, která milovala whisky. Z dokumentů je prý taky zřejmá její tendence peskovat ministry. "Je to velmi špatný text a můžeme jenom předpokládat, že ministerstvo financí 'se stará o něco jiného'," načmárala na dokument, který jí předložil ministr financí Geoffrey Howe.
Margaret ThatcherováMargaret Thatcherová se narodila v roce 1925, v čele vlády stála v letech 1979 až 1990. Svým neústupným přístupem k problémům si vysloužila přezdívku Železná lady. Prosazovala mimo jiné ekonomický liberalismus, snižování daní, omezování imigrace a vlivu odborů. V zahraniční politice měla blízko k americkému prezidentovi Ronaldu Reaganovi, údajně byla proti sjednocení Německa po pádu Železné opony. V roce 1990 na svou funkci rezignovala. V posledních letech trpí demencí. - více o jejím boji s touto chorobou čtěte zde |
