Francouzský prezident Nicolas Sarkozy varoval, že Česko ponese následky, když prezident Václav Klaus smlouvu nepodepíše. Informovali o tom diplomaté po jednání.
"Jestli Irové řeknou ano (v referendu), pak nelze setrvat ve stavu země nikoho s Evropou, která nemá instituce schopné poradit si s krizí," řekl v noci na pátek Sarkozy. "Bude nezbytné z toho vyvodit závěry,“ podotkl pro deník Irish Times.
Iry téma hodně zajímá, protože do jejich referenda o smlouvě chybějí dva týdny. Sledují každý krok jiných zemí, pro případ, že by u nich smlouva opět neprošla, aby věděli, zda jsou v tom sami, nebo ne.
Co si přeje lid? Sarkozy to ví
Sarkozy se neopovažuje cokoliv vnucovat Irům, kteří už jednou referendum odmítli, ale u Klause tlačí na pilu. Argumentuje, že česká vláda i parlament smlouvu přijaly, a že Klaus tedy nejedná dle vůle lidu.
Většina zemí včetně Británie však míní, že by nebylo moudré cpát Česko do kouta. I když slovenský premiér Robert Fico řekl, že kritika přišla z vícero stran s tím, že Česko ohrožuje své národní zájmy.
Řekl dokonce, že všichni jsou nervóznější z Klause než z irského referenda. Fico však může jistým přeháněním maskovat vlastní problémy. Klaus dříve prohlásil, že smlouvu, která čeká na jeho podpis, nepodepíše, dokud Irové neřeknou ano v referendu. To proběhne druhého října.
Nový jízdní řád EUCo je Lisabonská smlouva? Jejím cílem je reformovat fungování Unie, která už má 27 členů a funguje podle pravidel, kdy jich měla ani ne polovic. Reforma znamená ztrátu práva veta a dává silnější slovo velkým zemím. Proč? Protože se EU chce dále rozrůstat o východní země a zároveň být velký mezinárodní hráč se stálými šéfy, kteří budou vystupovat navenek za mocnou Evropu. Jako silný hráč vůči USA, Číně či Rusku. Kde to drhne? Irové zamítli smlouvu loni v červnu, za dva týdny referendum zopakují. Mají ujištění, že se nezmění to, o co se báli: nepřijdou o komisaře a sociální zákony, neutralita ani daně se nezmění. V Německu, Polsku a Česku chybí podpis prezidenta. |
Další Klausova podmínka je nový rozsudek Ústavního soudu, avšak stížnost senátoři ještě nepodali. Průtahy mohou znásobit komplikace. V Británii se schyluje k parlamentním volbám, ve kterých mohou vyhrát konzervativci. Ti by smlouvu také nejraději "zařízli".
Premiér Jan Fischer teď na bruselském summitu informoval ostatní země, v jaké fázi u nás smlouva je. Stejně informovaly státníky i Německo, Polsko a Irsko, kde ještě ratifikace neskončila.
"Řada státníků nebo šéfů vlád vnímá průběh ratifikačního procesu v České republice s jistou nervozitou. A ta nervozita nepochybně bude sílit, jak se bude blížit říjnový summit, který se těm institucionálním otázkám bude věnovat,“ řekl premiér Jan Fischer.
Německý parlament v pátek schválil doprovodné zákony k Lisabonské smlouvě. Není však jasné, jestli dokument rovnou může podepsat i prezident Horst Köhler, kvůli dalším možným ústavním stížnostem.
Podobná situace je v Česku. Senátoři chtějí podat 29. září další ústavní stížnost. Jednu už vznesli na začátku měsíce, tou chtějí změnit zákony tak, aby Praha mohla lépe kontrolovat, jaké pravomoci přecházejí do Bruselu, neboli kde ztrácí právo veta, kde rozhodne většina. Senátoři kvůli další stížnosti jeli do Německa za právníky.
"Nechali jsme si vysvětlit detaily nálezu tamního Ústavního soudu a inspirovali jsme se jimi,“ řekl MF DNES senátor Jiří Oberfalzer (ODS).
Složitá smlouva má zprůchodnit rozhodování Unie a dát větší moc větším zemím. Když neprojde, nikdo pořádně neví, jak se dál bude EU s 27 členy domlouvat. Pořád je u důležitých věcí nutné, aby souhlasili všichni, což bylo snazší dříve při menším počtu.
"Jednomyslně už to nejde," prohlásil včera italský premiér Silvio Berlusconi. Podle něj se buď musí schválit smlouva, "nebo vytvoříme jádro států, které budou hlasovat podle většiny". To by fakticky znamenalo rozložení Unie na dvě. Fungování EU bude tématem summitu v Bruselu na konci října.
