Odpovědi Pavla Rychetského zdePředseda Ústavního soudu odpovídal čtenářům iDNES.cz |
Sám přitom při hlasování v roce 1998 ještě coby senátor za ČSSD podpořil téměř totožný zákon, který vedl k předčasným volbám v tomtéž roce. Hlasoval tedy pro něco, co dnes kritizuje.
"Mé šestileté působení u Ústavního soudu mne poučilo o tom, že ani Parlament nemá absolutní moc a většina nemusí mít vždy pravdu a základní hodnoty demokratického právního státu je třeba chránit i před zákonodárci," obhajoval své rozhodnutí čtenářům.
Podle něj před 11 lety navíc důvodová zpráva zdůrazňovala výjimečnost a neopakovatelnost tohoto postupu. "I já jsem tehdy podlehl výjimečné potřebě 'rychlého řešení'. Navíc jsem tehdy ještě do značné míry podléhal iluzi společné všem členům Parlamentu, že 'Parlament je suverén a může všechno'," dodává Rychetský.
Podle Rychetského se nedá odhadnout, za jak dlouho by se Ústavní soud začal zabýval novou stížností v případě jejího podání. "To se téměř nedá odhadnout - jednak je to odvislé od samotného obsahu nového návrhu, ale též od toho, na kterého soudce připadne role zpravodaje."
Jeden ze čtenářů požádal Rychetského o stručné odůvodnění rozsudku. "Ústava po celou dobu své platnosti předpokládá předčasné rozpuštění Poslanecké sněmovny a vypsání nových voleb včetně k tomu předepsaných podmínek a procedur, avšak parlament tato ustanovení nerespektoval a pro tento případ si vytvořil zcela jiné podmínky i proceduru," uvedl soudce. Dodal ale, že se jednalo o hraniční případ, což se projevilo i v nejednotnosti soudců.
Sněmovna je v naprostém patu
To, že stížnost Ústavnímu soudu předložil nezařazený poslanec Melčák, jej překvapilo. "Podle médií jsem spíš očekával návrh skupiny senátorů," sdělil. Osobnost poslance Melčáka ale neměla na rozhodnutí žádný vliv, Ústavní soud podle něj nezkoumá "profil" stěžovatele.
"U podaných ústavních stížností není Ústavní soud oprávněn prověřovat stěžovatele z jiného hlediska, než zda má aktivní legitimaci k podání návrhu a zda podal návrh přípustný a ve stanovené lhůtě," informoval Rychetský.
Ústavní soud smí zahájit řízení pouze po návrhu, který podá ten, kdo k tomu má oprávnění. To může být například prezident, skupina poslanců a další. "A žádný ústavní soud neschvaluje zákony (včetně ústavních), pouze posuzuje jejich soulad s ústavou (u nás s ústavním pořádkem)," odpověděl Pavel Rychetský.
Jeden ze čtenářů chtěl okomentovat současnou situaci ve Sněmovně; zaujalo jej, že změnit Ústavu České republiky jsou schopni poslanci v rekordním čase, ale co se týká jiných zákonů, trvá to mnoho let. "Ukazuje se, že situace uvnitř Poslanecké sněmovny je opravdu v naprostém patu a neschopnosti nalézat společná východiska a řešení, když se poslanci rozhodli pro tento velmi nezvyklý krok s nevídaným tempem," odpověděl Pavel Rychetský.
Rychetský také okomentoval charakter české ústavy. Její stručnost a obecnost je podle něj dána mimo jiné tím, za jakých podmínek a v jakém spěchu vznikala. "S naší Ústavou se 'dá žít', ale jsou pasáže, které si zaslouží revizi (například poslanecká, senátorská imunita)," odpověděl dalšímu čtenáři.
Pavel RychetskýPavel Rychetský se narodil v roce 1943, vystudoval práva, na právnické fakultě pak působil jako asistent. V letech 1967-70 byl členem komunistické strany. V roce 1977 podepsal Chartu, v té době pracuje jako podnikový právník. Rychetský je jedním ze spoluzakladatelů Občanského fóra, hned po převratu se stává generálním prokurátorem, pak místopředsedou federální vlády. Po roce 1992 pracuje jako advokát, od roku 1996 je senátorem za ČSSD, o dva roky později se stává místopředsedou vlády. Od roku 2003 je předsedou Ústavního soudu. |
