Sexuální aféry, obvinění z korupce, uplácení a falešná svědectví či protesty proti Berlusconiho ostrým vtipům tvoří za dobu od roku 1994, kdy se čtyřikrát stal premiérem, dlouhý seznam. Jen soudních žalob "přežil" dvanáct. Poslední průzkumy však ukazují, že oblibu dvaasedmdesátiletého veterána italské politiky mezi voliči to změnilo jen málo.
"Skutečnost je taková, že Italové jsou prostě na aféry zvyklí," soudí analytik agentury Reuters Daniel Flynn. Na korupční skandál ostatně doplatil i muž, kterému Berlusconi vděčí za mnohé. Právě v roce, kdy Berlusconi poprvé vedl vládu, uprchl ze země Bettino Craxi, který v roce 1986 v roli premiéra uvolnil státní monopol na televizní vysílání. Odstartoval tak tehdy růst Berlusconiho mediálního impéria, zahrnujícího dnes kromě tiskovin i tři soukromé televizní kanály.
A ty jsou nyní silnou zbraní v rukou Berlusconiho. Zatímco část italských novin nepatřících do jeho mediálního kolosu si premiérovy "úlety" náležitě vychutnává, většina televizních stanic o nich přináší jen kusé informace. V roli premiéra má totiž Berlusconi silný vliv i na veřejnoprávní kanály. A průzkumy ukazují, že Italové jsou televizní národ.
Navíc, sexuální skandály premiérovi ubližují méně, než by se dalo v zemi spojované se silnými katolickými tradicemi čekat. Zemi totiž není cizí ani obdiv k "chlapským slabůstkám" a nechuť rýpat se v soukromých záležitostech. Navíc Berlusconiho hříchy a vtipy na nevhodných místech částečně posilují i jeho image muže z lidu, jakési alternativy k politice tradičních stran, která Italy tak často zklamala.
"Řím už zažil i Nerona"
A obviňování z korupce? V zemi, kde podle studií tvoří až třetinu ekonomiky černý trh, může i v této oblasti Berlusconi imponovat tím, jak v tom umí chodit. "Itálie je už dlouho anomálií Evropy, neúcta k zákonům vládne v širokých vrstvách společnosti," soudí James Walston, profesor Americké univerzity v Římě.
Britský magazín Tribune to vidí ještě jinak. "Je to učebnicový příklad, co se může stát, když nechuť k tradiční politice dostoupí vrcholu," A středoškolská učitelka Maria Graziová v tom má zcela jasno. "V Itálii se neděje nic nového," řekla agentuře Reuters. "Už jsme měli v Římě Nerona, Kaligulu... Co nás může překvapit?"
Určitě však Italové nejsou zcela apatičtí. Ví to i Berlusconi. V polovině srpna se nečekaně prudce opřel do médií, která podle něj vedou "negativní kampaň" proti němu. Nebylo to samozřejmě poprvé, co zaútočil na novináře. Britský list Guardian si však povšiml, že dosud jeho hněv směřoval vůči zpravodajství o jeho sexuálních aférách či komentářům stranícím levicové opozici.
Cítí Berslusconi, že se blíží konec?
"Tentokrát premiér útočil na média jen kvůli tomu, že přinášejí běžné informace," upozornil Guardian. Terčem Berlusconiho kritiky se staly například zprávy o poklesu průmyslové produkce či o letním chaosu na letištích a silnicích. "Cítí Berlusconi, že se blíží konec?" spekuloval nad jeho podrážděností Guardian.
Dá se čekat, že tolerance Italů bude stát a padat s ekonomickými ukazateli. "Myslím, že žádná italská vláda nedokázala tolik během prvních 14 měsíců v úřadě," řekl Berlusconi na začátku srpna - a jako by se chtěl pojistit, varoval, že mediální propírání jeho soukromého života může tyto výsledky poškodit.
Odborníci přitom prorokují, že ekonomická krize zemi naplno zasáhne na podzim. Walston upozorňuje, že pokud prudce vzroste nezaměstnanost či padnou Berlusconiho sliby na rekonstrukci oblastí poničených dubnovým zemětřesením, čeká premiéra hodně horký podzim. "Pokud neuspěje v těchto bodech, bude to pro něj mít daleko horší důsledky než to, zda lže o svých vztazích se ženami," soudí Walston.
|
