Karzáí stanul v čele země po volbách v roce 2004. Tehdy oslnil Afghánistán i Západ, čekalo se od něj mnoho. Ale Karzáí, vzdělanec a elegán, do značné míry zklamal. Kritici - kterých mu přibývá ve vlasti i mimo ni - ho viní z nerozhodnosti a politického lavírování, z tolerance vůči obchodu (v případě Afghánistánu velkoobchodu) s drogami a korupci, někteří dokonce ze skryté podpory Talibanu.
I přesto ale Karzáí nejspíš vyhraje. Naznačovaly to i průzkumy, podle nichž má podporu necelé poloviny Afghánců. "V poslední době jsem slyšela od místních obyvatel, že Karzáí je takzvaně prověřený a že vědí, co od něj čekat. Na rozdíl od dalších kandidátů," řekla v on-line rozhovoru Ranglová.
"Karzáí je známá osobnost, která dokázala spojit Afghánce v době po porážce Talibanu. To, že došlo posléze ke ztrátě jeho vlivu po celé zemi, je bohužel pravda," dodala.
Aby Karzáí vyhrál už dnes, v prvním kole, musel by dostat přes padesát procent hlasů. Pokud se tak nestane, počátkem října půjdou lidé k volbám znovu. Vybírat už budou jen mezi dvěma nejsilnějšími - tedy Karzáím a pravděpodobně bývalým ministrem zahraničí Abdullahem Abdullahem, jemuž průzkumy přisuzovaly zhruba třicetiprocentní podporu.
odpovědi najdete zdeOn-line rozhovor s Bohumilou Ranglovou |
Největší volební obavy panovaly v otázce bezpečnosti. Jde pochopitelně o Taliban, který varoval, že hlasování zkropí krví. Hnutí je teď podle analytiků nejsilnější od invaze spojenců v roce 2001. Podle letošní zprávy think tanku Mezinárodní rady bezpečnosti a rozvoje (ICOS) operuje na 72 procentech území, což je o 18 procent více než loni. "Projevuje se to i přítomností většího počtu vojáků mezinárodních sil," řekla Ranglová.
Volby jsou klíčovým testem afghánské demokracie. Kolik lidí k urnám přijde? Bude jejich odhodlání odevzdat hlas silnější než strach, že se z hlasovací místnosti už nevrátí? A lze vůbec hlasování považovat za legitimní, když se ve velkém kšeftuje s volebními průkazy a Karzáí má například v televizi nesrovnatelně víc prostoru než jeho rivalové? "Legitimitu voleb posoudí na základě pohybu v terénu mezinárodní pozorovatelé. Teď je předčasné o tom spekulovat," míní Ranglová.
Zcela v afghánské režii
Bohumila Ranglová šéfuje v Afghánistánu civilní části českého provinčního rekonstrukčního týmu, který se podílí na obnově země (konkrétně provincie Lógar). Na přípravě voleb se její tým přímo nepodílel - Afghánci si hlasování poprvé organizují úplně sami - ale připravil například školení pro ženy, proč a jak volit.
"Naši kolegové z vojenské části PRT se v minulých týdnech věnovali identifikaci volebních míst. Veškerá ochrana je však ponechána na afghánské policii a armádě, naši vojáci jako součást ISAF zůstávají v pozadí," vysvětlila Ranglová.
Bohumila Ranglová
|
Bohumila Ranglová vystudovala dějiny a kulturu islámských zemí na Univerzitě Karlově v Praze. Kromě Afghánistánu v roce 2005 působila v zahraničních misích mezinárodních organizací například v Pákistánu, ve Spojených arabských emirátech, v Sýrii či v Jordánsku.
