Stánek s kebabem se pro Evropana stane stejně běžnou záležitostí jako párek v rohlíku. Přitom ještě před pěti lety Unie předpokládala, že počet obyvatel EU klesne do roku 2050 o 16 milionů.
Nyní naopak počítá s tím, že do roku 2060 se její populace zvedne o deset milionů. Nejlidnatější zemí se 77 miliony bude Velká Británie, která má momentálně o dvacet milionů lidí méně než Německo.
Podle studie Leona Perkovského pro americké letectvo žilo v roce 2006 v EU nejméně 15 milionů muslimů, s ohledem na ilegální pobyt mnoha migrantů se ale jako pravděpodobnější cifra jeví 23 milionů.
Podle dalšího průzkumu amerického Institutu pro politiku migrace se příslušníci islámu budou do roku 2050 podílet na populaci EU z 20 procent. Tuto hranici ale v některých městech lehce překračují už dnes, například v Marseille a Rotterdamu tvoří čtvrtinu obyvatel, ve švédském Malmö pětinu, 15 procent muslimů čítá Brusel a Birmigham a o pět procent méně Londýn, Paříž a Kodaň.
propaganda na youtubeProblematice se věnuje i "dokumentární film" jehož název se dá do češtiny přeložit ´Kolonizace světa´. Snímek, který lze charakterizovat jako propagandistický, poukazuje na možný demografický vývoj západní civilizace, kterou prý do roka 2050 ovládnou muslimové. O autorech filmu není nic známo, ale bývají řazeni k některé z nacionalistických evropských stran. Stejně tak u prezentovaných dat a výsledků nejsou uvedeny jejich zdroje. |
"Rakousko bylo ve 20. století z 90 procent katolické, ale do roku 2050 se může stát převažujícím náboženstvím mezi Rakušany do 15 let právě islám," uvedl pro list Telegraph americký novinář Christopher Caldwell.
Nejoblíbenější jméno? Mohamed
Výmluvnější než šedivá řeč čísel je ale skutečnost, že sedm nejoblíbenějších chlapeckých jmen v Bruselu jsou Mohamed, Adam, Rádžan, Ajúb, Mehdí, Amín a Hamza.
Podle rakouského listu Der Standard patří právě Mohamed mezi nejčastěji vybíraná jména v Evropě vůbec, na přední příčky oblíbenosti u rodičů se toto jméno dostalo v Británii, Bruselu, v mnohých městech ve Francii, v norském Oslu, švédském Malmö, nizozemském Amsterdamu či italském Milánu.
Rozdílně namíchaný koktejl populace se podle listu The Telegraph výrazně projeví ve všech oblastech života - ve vzdělání, bydlení, sociálním systému, pracovním trhu i umění. A dokonce i v zahraniční politice - zmíněná studie pro americké letectvo měla totiž zjistit, jak se tato demografická změna může dotknout vztahu USA a Evropy.
Činitelé EU však zatím těmto otázkám přikládají méně pozornosti, než by si podle listu zasloužily. "Zcela určitě se to podcenilo, lidé zodpovědní za řízení EU se soustředili na azylanty a řízenou migraci spíše než na to, jak integrovat ty, kteří tu už žijí," uvedl ředitel pro zaměstnanost a sociální politiku u Evropské komise Jerome Vignon.
Jednotlivé země se dosud vyrovnávaly s odlišností kultur jen sporadicky. Například Francie zakázala nosit ve školách šátky, stejně jako velké kříže a jarmulky, aby tak zabránila spekulacím o diskriminaci muslimů. Británie zase zpřísnila zákony o náboženské nenávisti.
V Česku nedávno vyvolali rozruch moravští lidovci, kteří se postavili proti výstavbě mešity v Brně. - o kauze lidovců čtěte zde