Filmový hrdina Jakub visí jako Kristus v cele zvané "Třicítka" a jeho přítelkyni Dominiku pálí dozorci elektrickým proudem.
"Třicítka byla nejhorší cela. Mě pak dali rovnou na celu smrti. Umístili nás tam dvanáct a jedenáct jich popravili. Jednou přišel bachař, když jsme se spoluvězněm hráli šachy, a zavolal: Tak, Pospíšil, jdeme. Odvedli ho od partie," vzpomínal Janků.
Grebeníček se nemusí bát, diváci odejdoupřečtěte si recenzi filmu Klíček |
Jeho zatkli a vyšetřovali v padesátých letech pro velezradu jenom kvůli tomu, že působil ve skautu. "Ve vězení na ženském oddělení trpěla i moje dívka," dodal Janků. Její podobenku nechal kolovat po kině a ukázal i pár figurek šedesát let starých vězeňských šachů.
Producent Pavel Paleček přiznal vymyšlenou scénu ve filmu, který jinak atmosféru vězení odráží věrně. To když velitel Felix Koníček (inspirovaný vyšetřovatelem Aloisem Grebeníčkem) nechá zastřelit kolegu-bachaře, jemuž se mučení hnusilo.
"Chtěli jsme takhle připomenout, že mezi oběti perzekuce v padesátých letech patřili i příslušníci bezpečnostních složek," vysvětlil Paleček.
Přeučilův návrat do vězení
Janků nebyl jediným divákem v sále, v němž film vyvolával těžké vzpomínky. Dalším byl známý herec Jan Přeučil, který ve filmu ztvárnil hlavní roli Felixe Koníčka.
Alois GrebeníčekKe komuni-stické policii nastoupil v roce 1946. V roce 1951 už byl zástupcem velitele vyšetřovacího oddělení StB v Uherském Hradišti. Obávaná věznice vznikla právě tam, protože komunisté chtěli rozprášit katolické spolky na silně věřící východní Moravě. Do posudku pak Grebeníčkovi dokonce i nadřízený napsal, že "používal u výslechů fyzické násilí a dostal za to důtku". Podle svědků využíval i přístroj na mučení elektrickým proudem. Po roce 1989 byl Grebeníček obžalován za brutální zacházení s vězni, ale šest let se úspěšně vyhýbal soudu. Umožnila mu to liknavostí i soudkyně Radomíra Veselá (byla v KSČ). Grebeníček zemřel v roce 2003 ve věku 81 let. |
Ve filmu Klíček Přeučil hraje za symbolickou korunu. "Chtěl jsem poděkovat lidem, kteří bojovali za Demokracii s velkým D, díky nimž tady můžeme diskutovat," prohlásil v kině Přeučil.
Film staví na kontrastu bezstarostné generace roku 2009 s brutální realitou komunistické věznice, kde návštěvníky z budoucnosti považují za americké špiony.
Tvůrci však podle Přeučila nechtěli dnešní mladé "trestat" za to, že si minulost málo připomínají. "Nechtěli jsme diskreditovat mladou generaci. Byla to spíš jemná provokace, aby si mladí uvědomili, že dnes prožívají dobu plnou šancí díky lidem, kteří dříve bojovali za demokracii," vysvětlil Přeučil.
Premiéra filmu tři měsíce před 20. výročím sametové revoluce je spíš náhoda – snímek vznikal dlouho. Přeučil zmínil hlavně to, že lidé by si na film měli vzpomenout, až půjdou na podzim volit.
Zchátralý objekt vězení v Uherském Hradišti patří stále ministerstvu spravedlnosti a uvažuje se, že by v něm mohlo vzniknout Muzeum totality.