Na základně na severozápadě Maďarska dnes přistál první ze tří letounů C-17, který si Aliance u amerického Boeingu objednala. Další dva stejné letouny pak bude mít NATO k dispozici ještě letos na podzim.
Slavnostního ceremoniálu a aktivace zcela nové jednotky se zúčastnil i náměstek generálního tajemníka Aliance Claudio Bisogniero.
"Dnešním dnem jsme schopni poskytovat podporu kdekoli, kdykoli a v jakékoli misi - ať půjde o humanitární pomoc, pomoc při katastrofách, nebo operaci na udržení míru," řekl Bisogniero.
Velitel první letky John Zazworsky připomněl, že alianční základna vyrostla na místě bývalé letecké základny Varšavské smlouvy, odkud byly připraveny zasáhnout sovětské stíhačky. Za dnešním otevřením základny je podle jeho slov více než rok tvrdé práce všech dvanácti zemí, které se programu účastní. "Náš tým se zaměřil na to, aby byl trvale schopen provádět strategické letecké mise, jakmile získá první letadlo. Mám silný pocit, že jsme společně vytvořili model budoucí vojenské spolupráce," dodal.
Alianci doposud takové přepravní kapacity kriticky chyběly. V Evropě disponuje strategickými přepravními kapacitami pouze Británie, která rovněž používá letouny C-17 Globemaster. - Flotila létajících obrů ponese znaky NATO
Na pořízení a provozu letounů se podílí celkem 12 zemí, deset členských států NATO a dva partnerské. Obsluhu strojů má tvořit asi 200 vojáků ze všech zemí, které se na projektu nákupu letounů podílejí. Česko mezi nimi není.
Podle náměstka ministra obrany Jana Fulíka, který se slavnostního otevření základny zúčastnil, se Česko neúčastní programu z ekonomických důvodů. Česká republika patřila k zemím, které vznik programu v NATO iniciovaly. "Byli jsme u toho právě proto, abychom měli všechny potřebné informace," uvedl Fulík. Před časem ale podle jeho slov velmi významně vzrostly finanční nároky, které by muselo Česko za možnost využití velkokapacitních strojů hradit.
"Nejde nám o nic jiného, než abychom využili všechny možnosti, jak zajistit české armádě transportní kapacity. Projekt C-17 takovou možností je, ale ne jedinou," řekl Fulík. Jak dodal, v současné době má české letectvo pro transport vojáků i materiálu jen čtyři letouny An-26, které jsou zastaralé a nevyhovující. Vláda proto souhlasila s nákupem nových letounů C-295 CASA. Připomněl, že Česko navíc nedávno uzavřelo smlouvu s Ukrajinou a získalo přístup k nejmodernějším transportním letounům Il-76, které splňují všechny vojenské požadavky. Připustil, že není vyloučené, aby Česko někdy v budoucnu do programu přistoupilo. "Není možné ale mít všechno najednou," dodal.
Aliance dala pro umístění flotily letounů C-17 maďarskému letišti přednost před německým Ramsteinem a rumunskou Konstancou. Na letišti vznikne až 500 nových civilních pracovních míst.
Je to teprve podruhé v historii Aliance, kdy nějaké vojenské letouny budou létat se znaky NATO. Vojenské letectvo mají totiž členské státy vlastní. Výjimkou je pouze flotila speciálních průzkumných letounů včasného varování AWACS, kterou spojenci společně pořídili a provozují.
Letoun C-17 Globemaster III vyrábí americká společnost Boeing. Unese až 78 tun nákladu a doletí do vzdálenosti přes 4 400 kilometrů. Do jeho útrob se vejde například tank nebo tři helikoptéry. Konkurenční Airbus A-400M, na který čeká například Francie, unese jen 37 tun nákladu.
