Do Kanady odešly už téměř tři tisíce Romů, až v posledních měsících ale počet českých žadatelů o azyl raketově narostl. Za první čtyři měsíce roku jich přistály na letišti v Torontu už téměř dva tisíce, jen v dubnu to bylo 404.
Sbalené kufry Romů zvedly kanadskou vládu ze židle už několikrát, letos ale jejich hromadný úprk do zámoří k zavedení víz pro české občany patrně nepovede.
I přesto, že Kanaďané považují situaci slovy tiskového tajemníka ambasády Michaela Vlčka za skutečně znepokojivou. Zkraje příštího týdne vyšlou do Prahy ministra pro občanství, přistěhovalectví a multikulturalismus Jasona Kenneyho, aby důvody romského exodu projednal se svým protějškem Michaelem Kocábem.
Tomu, že situace nebude tak horká, nasvědčuje už samo vyjádření kanadské diplomacie. "Počet žadatelů je jedno ze čtrnácti kritérií, které hrají roli při zavedení vízové povinnosti. Není-li splněno jedno kritérium, ještě to neznamená automatické zavedení víz," reprodukoval oficiální stanovisko vlády Michael Vlček.
Rychle stárnoucí populaci Kanady navíc kvalifikovaní Romové přijdou velmi vhod. "Kanaďané nemají zájem o manuální práce typu mechanika, instalatéra či obuvníka, ačkoliv je po nich velká poptávka a jde o dobře placenou práci," řekl iDNES.cz Bob Bratina, radní Hamiltonu, jedné z cílových stanic českých Romů.
Právě jejich řady v poslední době rozšířili lidé, kteří s nálepkou nepřizpůsobivých nemuseli žít ani v tuzemsku. "Skoro nikdo sem nejede z ekonomických důvodů, naopak tu máme lidi, kteří pracovali do posledního dne a měli v Česku vlastní podniky," napsal iDNES.cz ředitel Romského komunitního centra v Torontu Paul St. Clair.
Azyl loni dostalo 95 procent českých žadatelů
Že Romy do zámoří netáhnou vyhlídky pohodlnějšího života, dokládá podle St. Claira úspěšnost žadatelů o status uprchlíka. "Loni dostalo azyl 95 procent českých Romů, letos dosud uspělo 75 procent," uvedl St. Clair.
Z obavy o bezpečí svých dětí kvůli útokům rasistů emigrovala nedávno i šéfredaktorka romského vysílání Českého rozhlasu Anna Poláková. - o případu Polákové čtěte zde
Brzký návrat Polákové ani jejích krajanů není pravděpodobný. "Romové se do kanadské společnosti chtějí opravdu začlenit," všiml si reportér ČT Richard Samko, který o situaci v Kanadě natočil reportáž,
"Ve chvíli, kdy se octnou mezi lidmi, ztrácejí barvu. Nikdo je nekontroluje ani jim preventivně neprohledává tašky a nežádá účtenku. Najednou cítí, že s nimi někdo počítá jako s člověkem a ne jako potenciálním zlodějem," řekl iDNES.cz novinář, který se prý s podobnými projevy nedůvěry setkává v Česku také.
Vlídné přijetí Romů v Kanadě ale neříká nic o rostoucích problémech s praktickým zajištěním jejich základních potřeb. Příchod téměř dvou tisícovek Romů během jednoho kvartálu ve srovnání s loňskými 78 případy a nulovou bilancí v roce 2006 vedl podle kanadských médií k přeplnění ubytoven. - více o situaci v ubytovnách čtěte zde
Paul St. Clair situaci tak dramaticky nevnímá. "Je pravda, že ubytovny jsou někdy přeplněné, ale když si lidé najdou byt, uvolní místo dalším. Kromě Romů sem přijíždějí i Mexičané, Maďaři či uprchlíci z Afriky. Romové k této situaci přispívají, ale není to žádný velký nebo trvalý problém," uvedl St. Clair.
Podle radního Hamiltonu Boba Bratiny se však pomalu naplňuje i kapacita volných nájemních bytů. "Nenadálý nárůst počtu Romů až ke třem tisícům samozřejmě vytváří problém s bydlením. V našem městě navíc existuje poměrně vysoká míra chudoby – dvacet procent našich rezidentů žije na hranici chudoby, v případě imigrantů je to až kolem padesáti," citoval ze statistik.
Třeba Jaroslav Suchý, který do Kanady odletěl v půlce května a dosud žije na ubytovně v Torontu, dostává jako nově příchozí 28 dolarů týdně. K životu to podle něj dlouhodobě nestačí.
"V Torontu je ubytování, ale i oblečení, jídlo a doprava velmi drahé. Za pronájem dvoupokojového bytu si majitelé účtují až 1 000 dolarů. Sociální pracovník poskytuje nově příchozímu bez práce jako startovné 776 dolarů, ale více než polovina je určena na nájem, zbytek padne na dopravu a jídlo," vylíčil Suchý tvrdý život emigrantů.
