V Barmě začal soud s disidentkou Su Ťij, diplomaté do budovy nesměli

V rangúnské věznici Insein začal soud s vůdkyní barmské opozice Do Aun Schan Su Ťij. Čelí obvinění z porušení podmínek domácího vězení a hrozí jí až pět let za mřížemi. Před věznicí se sešly desítky jejích stoupenců a do soudní místnosti se neúspěšně snažili dostat západní diplomaté.

Barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij v roce 1996 | foto: Profimedia.cz

"Je připravená říci pravdu o tom, že nikdy neporušila zákon," řekl advokát Su Ťij před začátkem procesu. Nositelka Nobelovy ceny míru v něm čelí obvinění, že ji v domácím vězení bez povolení úřadů navštívil Američan John Yettaw. - o návštěvě tajemného Američana čtěte zde

Vláda proti Su Ťij povolala 22 svědků a soud, který může disidentce vyměřit tři až pět let za mřížemi, zasedal za zavřenými dveřmi. Do místnosti nemohli ani západní diplomaté. Marně se o to pokoušeli velvyslanci Británie, Francie, Německa a Itálie.

Rozsudek nad Su Ťij a jejími dvěma společnicemi by podle BBC mohl padnout za několik dní, ale i týdnů. Soud si podle Národní ligy pro demokracii (NLD) poslechl výpověď policisty, který sepsal stížnost proti Su Ťij, a zamítl její žádost otevřít proces pro veřejnost a média. Po pěti hodinách bylo líčení odročeno na zítřek.

Před věznicí protestovali příznivci Su Ťij

Ostře sledovaný proces probíhá za přísných bezpečnostních opatření. Vojáci a policisté vybudovali kolem věznice zátarasy a zábrany z ostnatého drátu. Budovu bedlivě střežili, okolní obchody musely zůstat zavřené.

I přesto přišly protestovat desítky příznivců Su Ťij, hlavně z její strany Národní liga pro demokracii. Ti tvrdí, že je soud zmanipulovaný a barmská vojenská vláda se jen snaží vykonstruovat další obvinění, aby mohla Su Ťij věznit až do příštího roku, kdy se v zemi budou konat volby.

Šestileté nepřetržité domácí vězení mělo nositelce Nobelovy ceny míru skončit už 27. května. Celkově strávila Su Ťij v domácím vězení třináct z posledních devatenácti let.

EU může zpřísnit sankce vůči Barmě

Barmská junta obvinila Su Ťij minulý týden kvůli porušení podmínek domácího vězení. Z dosud nejasných důvodů k ní 3. května přes jezero Inya, na jehož břehu stojí její dům, připlaval Američan John Yettaw a v domě strávil dva dny.

V obvinění se píše, že Su Ťij s Yettawem hovořila a nabídla mu jídlo a pití. Tuto verzi ale popírá Národní liga pro demokracii, která tvrdí, že ho disidentka okamžitě vyzvala, aby odešel, protože nechtěla, aby kvůli ní někdo měl problémy. Soud s třiapadesátiletým Američanem začal také dnes. V jeho případě američtí úředníci do soudní budovy mohli.

Proti obvinění "vězeňkyně z Rangúnu" protestuje západní svět. Americký prezident Barack Obama obnovil proti vojenské vládě sankce a o případném zpřísnění sankcí je připravena jednat i Evropská unie. Ministři zahraničí EU dnes odsoudili zatčení vůdkyně barmské opozice a vyzvali k jejímu okamžitému propuštění. - o protestu světových vládců si přečtěte zde

Šéfové diplomacií EU však zatím nerozhodli o zpřísnění sankcí vůči barmské juntě. "Rada (ministrů) ostře odsoudila zatčení opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Vyzvali jsme k jejímu okamžitému propuštění," řekl na tiskové konferenci po zasedání ministr zahraničí Jan Kohout, který debatu vedl za české předsednictví.

Dodal, že se ministři rozhodli požádat instituce EU, aby prozkoumaly návrhy na zesílení současných sankcí. Šéfové diplomacií EU se již v dubnu dohodli na prodloužení sankcí vůči Rangúnu, a to o rok.

K případu Su Ťij ale mlčí například Čína nebo Indie, které s Barmou sousedí a mají zájem o její nerostné bohatství.

. Nejznámější disidentka světa

Jedna z nejznámějších politických vězeňkyň světa, Do Aun Schan Su Ťij, je ikonou barmského boje za demokracii. Narodila se v Rangúnu 19. června 1945. Její otec, generál Aung San, národní hrdina, byl zavražděn, když jí byly dva roky. Jen šest měsíců poté získala Barma nezávislost na Británii, kterou Aung San pomáhal vyjednat.

Su Ťij studovala politické vědy na univerzitě v Novém Dillí a později filozofii, politiku a ekonomii v Oxfordu. V roce 1972 se vdala za Michaela Arise, britského univerzitního profesora a spisovatele. Do Barmy se Su Ťij - k nelibosti vládnoucí junty - vrátila v dubnu 1988, aby se starala o nemocnou matku.

Ještě ten samý rok se stala šéfkou Národní ligy pro demokracii a volala po konci vojenského režimu v zemi. V prosinci matka zemřela, v červenci 1989 junta na Su Ťij uvalila domácí vězení za "ohrožování státu". Stejně skončili i její manžel a synové, když za ní přijeli z Británie.

V květnu 1990 se v Barmě konaly volby, od roku 1960 první, v nichž o křesla v parlamentu usilovalo více politických stran. Su Ťij osobně sice kandidovat nesměla, ale její NLD i tak získala 392 z celkových 485 křesel. Jenže junta odmítla výsledky uznat a moc si ponechala.

Su Ťij zůstala v domácím vězení. V roce 1991 dostala Nobelovu cenu za mír. Když v roce 1999 zemřel její manžel Aris, nebyla mu na pohřbu - odmítla totiž opustit Barmu.

Zatím poslední nepřetržitá etapa jejího domácího vězení začala 30. května 2003 po střetech jejích stoupenců s přívrženci režimu. Generálové disidentce odstřihli telefon, kontrolují jí poštu a filtrují návštěvy. V září 2007 se Su Ťij modlila venku s buddhistickými mnichy, kteří odstartovali vlnu protivládních protestů. Následné opatrné rozhovory mezi Su Ťij a představiteli junty k ničemu nevedly.