Nový premiér Jan Fischer začal v Hrzánském paláci sestavovat svůj úřednický kabinet. A vláda končícího premiéra Mirka Topolánka zhruba v kilometr vzdálené Strakově akademii schválila ústavní zákon o předčasných volbách. Ty budou zřejmě v říjnu. K situaci, kdy v Česku bude fungovat normální vláda a opozice, je však stále daleko. A vzhledem k rozložení sil není jisté, zda to bude do Vánoc. Co teď bude následovat?
1. Tři týdny pro Topolánka
Strany se dohodly, že Topolánkova vláda doslouží 8. května. Vláda Jana Fischera ji vystřídá o den později. Její jmenování by mohl urychlit prezident Václav Klaus, kterému se Topolánkovo dlouhé "dožívání" nelíbí. Klausovi spolupracovníci ujistili, že prezident bude respektovat dohodu stran.
2. Klaus určí termín voleb
Podle ústavního zákona, který v úterý schválila Topolánkova vláda, může prezident vyhlásit termín voleb, jakmile zákon schválí poslanci i senátoři a zákon začne platit. To může být už na přelomu května a června. A volby musí být podle zákona vyhlášeny devadesát dní předem.
Prezident Václav Klaus se tak teoreticky může rozhodnout, že se bude volit už v září. Stačil by mu k tomu souhlas premiéra Jana Fischera. I tady se však Klaus zřejmě podřídí dohodě politiků, kteří si přejí volby 9. a 10. října. To je nejpozdější termín, který zákon dovoluje.
"Prezident si může vybrat. Rozhodně to ale nehodlá udělat navzdory dohodě stran," ujistil v pondělí Klausův tajemník Ladislav Jakl. S ústavním zákonem nesouhlasí jedině lidovci.
"Čekám, že Senátem projde hladce návrh, na kterém se teď dohodly politické strany," řekl včera předseda Senátu, občanský demokrat Přemysl Sobotka.
3. Evropské volby otestují síly
Česko čeká nebývale dlouhá předvolební kampaň. Prvním testem rozložení sil budou evropské volby 5. a 6. června.
Výsledek evropských voleb může ovlivnit šance stran v říjnových volbách do Sněmovny. Už v minulosti se ukázalo, že voliči mívají tendenci "vyvažovat" síly. Výrazný úspěch levice v eurovolbách může pomoci pravicovým stranám a naopak. Předvolební kampaň před obojími volbami se tak zřejmě spojí do jedné dlouhé "superkampaně".
4. Říjnové volby do Sněmovny
Dva volební dny, ke kterým se všichni upínají, tedy 9. a 10. říjen, nemusí situaci uklidnit. I když není pravděpodobné opakování "dokonalého" patu z roku 2006, už dnešní průzkumy naznačují, že ve Sněmovně nemusí vzniknout silná a stabilní většina. Na změně volebního systému, který by například zavedl bonus pro vítěze, se už politické strany nedohodnou.
"To se nestihne. Bylo by nefér udělat to teď narychlo a nevést o takové změně společenskou debatu," řekl MF DNES šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek.
5. Fischerova vláda pokračuje
Úřednický kabinet Jana Fischera vůbec nemusí být "letní vládou" na pět měsíců. Bude úřadovat až do chvíle, kdy skončí povolební vyjednávání a prezident jmenuje novou vládu. Jen pro připomenutí: po posledních volbách v roce 2006 to trvalo tři měsíce. Volilo se 2. a 3. června a vláda Jiřího Paroubka "přesluhovala" až do jmenování první vlády Mirka Topolánka 4. září.
6. Dvojvládí
Po podzimních volbách se zřejmě bude opakovat i dnešní "dvojvládí", kdy ze Strakovy akademie bude řídit zemi Jan Fischer a v Hrzánském paláci bude nový premiér dávat dohromady svůj tým. Pokud by se opakovala situace z roku 2006, vládl by Fischer až do půlky ledna 2010, tedy tři čtvrtě roku.
7. Nová vláda
Politika se dostane do "starých kolejí" až ve chvíli, kdy nová vláda jmenovaná prezidentem získá důvěru Sněmovny.
