Skupina chtěla unést nebo spáchat atentát na prezidenta Klementa Gottwalda, ministra obrany Alexeje Čepičku nebo předsedu vlády Antonína Zápotockého.
Informace o tom zveřejnil loni v dubnu Ústav pro studium totalitních režimů a jeho ředitel Pavel Žáček. O plánech totiž při výslechu StB promluvil strýc obou bratrů Ctibor Novák. Vzápětí byly ale dokumenty zpochybněny s tím, že šlo jen o naprosto nereálné úvahy a Žáček se chtěl zalíbit premiérovi Mirkovi Topolánkovi, který oba bratry předtím vyznamenal. - čtěte Mašín dostane medaili, ledy prolomí Topolánek
To ale Mašín odmítá. "Šlo o reálný plán, který se neuskutečnil jen kvůli nedostatku prostředků i času. Pokud bychom se po útěku vrátili do Československa a naši západní spojenci s tím souhlasili, rozhodně bychom se o akce pokusili," řekl iDNES.cz Mašín.
BlogKdo si zaslouží medaili od Topolánka? |
Důvodem, proč byly jejich plány zpochybňovány, je podle Josefa Mašína skutečnost, že o nich vědělo velice málo lidí: jen on, přítel Václav Švéda a Ctibor Novák. Další člen skupiny Milan Paumer byl v té době na vojně a druhý z Mašínů ve vězení. "Radek (bratr Ctirad, pozn. red.) o akcích věděl jen obecné informace, podrobnosti jsme mu už po jeho návratu z vězení neříkali. Mě se po té aféře ale nikdo na nic neptal," tvrdí Josef Mašín.
Cílem měl být Čepička či tepelná elektrárna
Jedna ze zpráv o průběhu vyšetřování kauzy pro vedení KSČ například konstatuje, že skupina chtěla zaútočit na vlak československé vládní delegace v čele s prezidentem Klementem Gottwaldem, provést útok na elektrárnu v Ervěnicích, na vlaky převážející uranovou rudu, vraždy funkcionářů KSČ i příslušníků StB.
A potvrzuje to i sám Mašín. "Chtěli jsme přepadnout autobus, který pravidelně vozil estébáky z Kolína do Milovic na střelnici. Chtěli jsme vyhodit do vzduchu vlak s uranem, stejně jako unést Čepičku. On, Zápotocký a Gottwald jezdili pravidelně do Poděbrad. K této akci jsme měli dobrý zdroj informací, a dokonce jsme si už vytipovali vhodné místo na přepadení," říká Josef Mašín.
Tak velká akce však vyžadovala nejen čas, ale především prostředky a další spolupracovníky, tedy to, co skupině chybělo.
Při akcích skupiny zemřelo šest lidí
Mašín svým prohlášením reaguje na kritiku práce Ústavu pro studium totalitních režimů a především jeho ředitele Pavla Žáčka. Tomu je vyčítána jak kauza Milana Kundery, tak právě údajné zveličení informací a aktivitách skupiny bratří Mašínů.
Už příští středu by měla rada kontrolující chod úřadu rozhodnout, zda na místo ředitele vypíše výběrové řízení. "Já ústav podporuji, ať publikuje co nejvíce. Politici by neměli bránit zveřejňování informací o naší minulosti bez ohledu na osobnosti, na jejich postavení v kulturním nebo politickém životě," tvrdí Mašín.
Oba bratři, synové válečného hrdiny generála Josefa Mašína, spolu s Milanem Paumerem a dalšími členy skupiny prováděli různé sabotáže. Nakonec se probili do západního Německa. Na jejich pronásledování se podílelo 25 tisíc mužů, z toho polovina příslušníků sovětských vojsk. Tři členové skupiny byli komunisty popraveni. Topolánek loni udělil Mašínům i Paumerovi čestnou plaketu předsedy vlády.
Veřejnost nemá na odboj bratří Mašínových a jejich skupiny shodný názor. Někteří je považují za hrdiny protikomunistického odboje a jejich vyznamenání premiérem přivítali, jiní pochybují o tom, zda jejich ozbrojené akce, při nichž zemřelo šest lidí, byly oprávněné. Lidé nejvíce kritizují, že Mašínova skupina zabila při přepadu policejní stanice dva bezvýznamné policisty a také pokladníka.
Do České republiky se Paumer vrátil v roce 2001. Bratři Mašínové žijí v USA a do Česka se nikdy nevrátili.
