Informaci oznámily tiskové agentury s odvoláním na královský palác. Za hlavního kandidáta na funkci premiéra se označuje Jean-Luc Dehaene, rovněž křesťanský demokrat, který už v čele vlády stál v 90. letech.
Belgický král Albert II. později oslovil bývalého předsedu vlády Wilfrieda Martense, aby pomohl najít řešení. "Král ho pověřil prověřením situace a nalezením rychlého řešení," uvedl královský palác v prohlášení s tím, že Martens výzvu přijal.
Vládní krizi vyvolal případ banky Fortis, která působí v celém Beneluxu a která se dostala do finančních problémů. Belgická vláda byla obviněna, že vyvíjela tlak na soud, aby rozhodl ve prospěch jejího návrhu řešení krize, který se nelíbil drobným akcionářům. Leterme jakékoli ovlivňování justice popřel.
Dosavadní vláda byla vytvořena po devítiměsíčním vyjednávání. Hlavní příčinou sporů mezi belgickými stranami zůstávají autonomistické požadavky Vlámů vůči chudší frankofonní části země. Zmíněná devítiměsíční krize zavdala dokonce podnět k obavám, že by se země mohla rozpadnout na dvě části.
Leterme, jehož vláda zůstává ve funkci pro vyřizování běžné agendy až do vytvoření vlády nové, vyloučil, že by se o funkci ministerského předsedy ucházel znovu.
Vůči Dehaenovi mají někteří výhrady
Jeho možný nástupce Dehaene, který vedl vládu v letech 1992 až 1999, by ale podle agentur měl stát v čele vlády jen do června příštího roku, kdy se konají regionální volby a volby do Evropského parlamentu. S těmi by prý bylo možno spojit předčasné volby parlamentní, ze kterých by vzešel stálý kabinet.
Osmašedesátiletý Dehaene je zkušený politik, který má pověst dobrého vyjednavače a člověka schopného zvládat krize. Podle agentury Reuters ale k němu mají výhrady vlámští liberálové, kterým se zdá příliš levicový.
Mezi dalšími možnými kandidáty na místo předsedy vlády jsou zmiňováni bývalý premiér Guy Verhofstadt a předseda poslanecké sněmovny Herman Van Rompuy.
