"V očích spojenců se tímto bohužel stáváme nespolehlivými partnery," řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Věří, že politici nakonec nějaký kompromis najdou a vojáci budou v zahraničních misích dál působit. "Politická situace u nás je ale natolik nestabilní, že nás spojenci budou už vždy brát s určitou rezervou."
Opozice minulý týden ve Sněmovně zablokovala plán vojenských misí v příštím roce. Hrozí proto, že se čeští vojáci budou muset už za dva měsíce vrátit. - Vládní plán misí padl, nepomohli rebelové ani ústupky
Ministryně obrany Vlasta Parkanová připravuje kompromisní plán na pokračování operací. Jistotu, že plán tentokrát opozice podpoří, však nemá. - více o novém plánu ministryně Parkanové čtěte zde
"Něco podobného nepamatuji, že by se některý ze spojenců tak rychle a nečekaně stáhnul a ohrozil fungování mise," konstatoval v reakci na vzniklou situaci Šedivý.
Snad jen ve Španělsku po teroristických útocích v Madridu, kdy se pak Španělé stáhli z Iráku. "Nebylo to ale v takové krátké době a nevzniklo to kvůli vnitřním sporům. Teroristům se tehdy skutečně podařilo vytvořit ve Španělsku atmosféru strachu, že vláda vojáky stáhla," dodal.
Armáda a ministerstvo obrany teď podle něj mají velmi těžký úkol a musí začít řešit několik problémů najednou. Musí vysvětlovat spojencům, že politická situace v Česku je prostě taková, že buď vojáci v misích zůstanou a nebo budou brzy úplně staženi. "To samozřejmě nemůže vést ke klidu spojenců, kteří také nevědí, co mají plánovat, když Česko možná určité pozice vyklidí," uvedl Šedivý.
Armáda musí počítat se dvěma scénáři: vojáci budou pokračovat v zahraničních misích v nějakém omezeném rozsahu a nebo se velmi rychle stáhnou kontingenty z Kosova a Afghánistánu.
"Odchod je vždy nejrizikovější, když se část jednotky stahuje a další musí normálně plnit úkoly. Nikdy nelze okamžitě předat úkoly spojencům a odejít," varoval Šedivý.
Jak dodal, vždy jde vlastně o dvě velmi složité operace najednou. Obvykle se nejprve ukončí plnění operačních úkolů a teprve pak se připraví stažení jednotky. "Konkrétně v Afghánistánu to vzhledem k tamější situaci nebude vůbec jednoduché a skutečně může dojít ke zraněním nebo ztrátám," řekl Šedivý.
Šedesátidenní lhůta, po kterou může vláda vojáky v zahraničí ponechat bez mandátu poslanců, je navíc velmi krátká. Kdyby k nynější situaci došlo v září nebo říjnu, pak se na možné stažení mohla armáda a hlavně spojenci nějak připravit. "Takhle jsme si je vzali jako rukojmí," dodal Šedivý.
