Jsou to silní chlapi a skoro brečí. Je podzim 1998 a vysoká pec ve Vítkovicích v takzvané Dolní oblasti končí provoz. "Taviči a struskaři měli slzy v očích, do pohárků se čepovalo pivo. Při odpichu vyteklo z pece posledních 60 tun surového železa,“ vzpomíná na konec výroby pamětník Ludvík Tejzr. Vysoké pece, které zamořovaly centrum města špínou, tehdy před deseti lety z ekologických důvodů přestaly pracovat. "Cítil jsem smutek i vztek,“ říká Tejzr.
Dnes je však blízkost ostravského centra výhodou. Vyhaslé vysoké pece v noci nasvícené speciálními reflektory se nad městem tyčí jako podivná katedrála z bizarně pokroucených trubek. A je o ně po deseti letech najednou obrovský zájem.
Žádané ocelové město
"Od dubna, kdy jsme zahájili průvodcovskou činnost, navštívilo areál kolem 10 tisíc návštěvníků. Ten počet nás překvapuje, zvlášť když jsou možnosti návštěv prakticky omezeny jen na soboty a neděle,“ říká Jiří Michálek, ředitel pro strategii akciové společnosti Vítkovice, který areál spravuje.
Evropský seznamEvropa si pořizuje vlastní seznam památek, který nemá konkurovat seznamu UNESCO. Kromě Vítkovic je na něj navržen Baťův Zlín a zámky Kynžvart a Vysoká u Příbrami. Areál ve Vítkovicích tvoří jediný takto dochovaný celek v Evropě. Unikátní soubor obsahuje na jediném místě vysoké pece, těžní věž, koksovnu a plynojem. Průmyslová Ostrava |
"Jezdí sem návštěvníci z celého světa. Němci, Holanďané, Francouzi,“ vypočítává Michálek. Turisté se však musí přizpůsobit zvláštnostem podivuhodné památky. Ta se nachází za vrátnicí továrního areálu, a tak návštěvníci mohou vyrazit jen s průvodcem a s přilbami na hlavě. Zato na ně čeká podivuhodný svět jako vystřižený z knih Julesa Verna.
Opuštěné vysoké pece tyčící se za změtí různých drátů, vedení, trubek a trub. Vedle je podivná konstrukce plynojemu a hned za ní obrovská hala s velkými koly uvnitř. Ta se Vernovým obrazům podobá asi nejvíc. I název je zvláštní: Šestá ústředna.
V hale plné tichých obrovských strojů je prý výborná akustika. Už v ní dokonce hrál i jazzový orchestr. Kdo ji viděl, hned tak nezapomene.
Unikátní komplex
I když pece či hala jsou působivé samy o sobě, podle památkářů je nejcennější na Vítkovicích právě to, že se celý areál zachoval v celku. Hned vedle je totiž zachovalá těžní věž.
Každý může sledovat, jak uhlí putovalo z dolu do koksovny, aby pak sloužilo k výrobě železa. "Je to jediný takto dochovaný celek v Evropě,“ připomíná Jana Kynclová z ostravské pobočky Národního památkového ústavu.
Památkáři si vítkovických pecí, ale i celého areálu včetně koksovny, plynojemu i bizarní Šesté ústředny nesmírně cení. Vítkovice byly původně "obyčejnou“ chráněnou památkou, dnes jsou na seznamu Národních kulturních památek. Mohou se stát jednou i památkou UNESCO?
Na takzvaném "indikativním“ seznamu památek, tedy těch, které stojí za to navrhnout na seznam UNESCO, se Vítkovice objevily už v roce 2001. Spolu s nimi tam památkáři zapsali i další ostravské průmyslové památky: Důl Michal v Michálkovicích, Landek v Petřkovicích a Větrnou jámu Vrbici v Hrušově. "S nominací byl vysloven předběžný souhlas ze strany města Ostravy i kraje,“ připomíná Kynclová. Podle jejího názoru jsou šance na úspěšný zápis velké. "V závěrečné fázi schvalování nominace se posuzuje i připravenost města zahrnout potenciální památku UNESCO do svých rozvojových programů a otevřená podpora světovému dědictví,“ připomíná památkářka.
Ale závisí ještě na jednom klíčovém hráči. Tím je vlastník. Ano, národní kulturní památka vysoké pece ve Vítkovicích je v soukromém vlastnictví.
UNESCO? A kdo to zaplatí?
A majitel, kterým je společnost Vítkovice, se staví k plánům na zápis UNESCO zatím opatrně. Není se co divit. Jde totiž o peníze. "Památka UNESCO musí mít určitý režim. Ten v současné chvíli nejsme schopni zajistit. Jsme zcela privátní památka a nedostáváme ani žádné dotace. Snad se to brzy změní,“ říká Michálek.
A vypočítává, kolik firmu památka stojí. Cifry uvádí zpravidla v miliardách, drobné v milionech. "I když je taková vysoká návštěvnost, ziskové to není. A pokud zůstaneme jen u kulturní památky, určitě ziskoví nebudeme,“ říká.
Vysvětluje proto plány firmy na spolupráci s městem a vysokými školami: v těsném sousedství památek postavit univerzitní centrum a park. V hale Šesté ústředny zřídit výstavu Svět techniky zaměřenou především na mladé lidi. Spojit rekonstrukci a novou výstavbu je podle něj jediná cesta, jak zajistit finanční nezávislost. "Když jsme si udělali marketingovou studii, tak nám vycházelo, že rekonstrukce jen k prohlídkovým účelům by stála 1,6 miliardy korun. Je přitom potřeba provádět běžné opravy, abyste vyhověl bezpečnosti a hygieně.“
Michálek je přesvědčen, že se první část přestavby areálu podaří uskutečnit do roku 2013. Netají, že sám patří k obdivovatelům průmyslového města.
"Nedaleko, kde jsem bydlel, se vyvážela struska a my kluci jsme se na to dívali, jak se z ní kouří... To bylo jako láva na sopce... A když jsme se dívali na odpich vysoké pece, byla to tak krásná zář. To všechno bylo vidět, pece byly otevřené...,“ popisuje. Ostatně i nedávný průzkum mezi místními obyvateli vyzněl ve prospěch zachování průmyslového dědictví.
Zatím však majitelé opuštěných vysokých pecí svádějí boj především se sběrači kovů, kteří se pokoušejí proniknout dovnitř a odnést vše, co je železné. Ostraha celého areálu (tedy včetně funkčních průmyslových hal) stojí neuvěřitelných třicet milionů korun ročně.
Katedrála ze železa
Ale vysoké pece mění panoráma Ostravy už dnes. Před pár lety je totiž nechala společnost Vítkovice nasvítit. A dojem je opravdu velkolepý. "Je to úžasné. Stejné jako katedrála. To světlo vám z toho tu katedrálu opravdu udělá. Je to stejně působivá dominanta,“ říká Michálek.
Na Dny otevřených dveří se do areálu vysokých pecí vydávají návštěvníci i bývalí zaměstnanci. Rádi prý vzpomínají na dobu, kdy pece byly plně funkční. Dnes se zdá, že je to hodně dávno.
