Inspekce vypracovala svůj kritický protokol na základě materiálů Richarda Přikryla z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a znalce, akademického sochaře Petra Siegla. Ten ve svém posudku mimo jiné uvádí, že odebírání kamenů bylo provedeno velmi razantně.
"Na mnoha kvádrech jsou patrné zářezy a vstupy do kamenných bloků zcela zbytečně násilné, připomínající spíše práce bourací," napsal Siegl.
Zbytečně vyřazené kameny
Znalec Siegl navštívil sklad vyřazených kamenů na Šutce a domnívá se, že 30 procent vyřazených kvádrů je v dobrém stavu a nebylo nutné je vyměňovat za nové kusy (viz kvádr v popředí).
Také další snímek ukazuje kámen, který je podle inspekce opravitelný a který by se mohl vrátit zpět do konstrukce zábradlí.
Neoznačené kvádry ve skladu na Šutce
Tento kámen je podle inspekce zničen razantními zásahy současných oprav. Jde o petřínský pískovec, na kterém jsou po straně patrné důlky po kamenických kleštích, které se používaly ve středověku.
"Kámen měl mimořádnou kulturně historickou hodnotu," píše se v protokolu. Torzo pískovce je na paletě označeno otazníkem, nikoli číslem. Nepozná se tedy, ze které části mostu pochází.
Porušené kameny zpátky v mostě
Naopak kamenný kvádr s "hloubkově narušenou svrchní plochou", jak se uvádí v inspekčním protokolu, se bez opravy vrátil zpět do madla zábradlí.
Neodborné zacházení s kameny v mostě
Některé původní kvádry se během současných oprav upravují podle inspekce zakrácením. "Odřezávány jsou i části vrchních kusů zábradlí, které jsou opatřeny zámky, které mají významnou stabilizační funkci," uvádí protokol.
"Část vrchního kamene byla včetně zámku neodborně a brutálně odříznuta, hrany jsou odštípnuté, řežná plochá křivá. Takto znetvořené torzo madla je zabudováno do zábradlí a přespárováno."
Narušení původního kamenořezu
Inspekce vlastníkovi památky vyčítá i narušení původního kamenořezu. Na snímku je vidět podle inspekce nelogické usazení kamenů na střih (spáry nad sebou) místo původního kladení na vazbu (navazující spáry nad sebou se nevyskytují).
Špatná povrchová úprava kvádrů
Povrchová úprava nových kamenů není prý provedena tradičním kamenickým způsobem. Zvolené opracování, takzvané šalírování, podle inspekce umocňuje kontrast nových a původních kamenů.
Znalec Siegl takovou práci nepovažuje za odbornou ani za odpovídající normám. Navíc některé kameny vystupují z líce nebo naopak zapadají za líc.
Památková inspekce upozornila i na fakt, že ani nově sestavené partie zábradlí nejsou srovnány do roviny a vystupují z líce.
Jednotlivé úseky před a po opravě
Úsek XIV B z doby před opravou (v roce 2004) a po ní. Podle inspekce je patrné porušení kamenořezu. Jednobarevné partie vyzděné z nových kamenů nekorespondují barevně ani opracováním s původním provedením. Provedené patinování problém nijak neřeší, tvrdí inspekce.
Opět znatelné porušení kamenořezu po opravě na úseku XIV B. Nahoře ve druhé řadě kamenů je osazen nový kvádr, který je ale poškozen.
Zábradlí po opravě působí stereotypně, prefabrikovaně, ploše a nevěrohodně, píše v protokolu inspekce.
Kompletní znění protokolu, který vydala Památková inspekce ministerstva kultury v říjnu 2008, najdete zde. Obrazové přílohy k protokolu si můžete prohlédnout zde a jejich seznam najdete zde.
