"Rozhodně to (nainstalování zábran) pociťujeme, od té doby jezdíme na most minimálně a skok jsme nezaznamenali žádný," informoval iDNES.cz ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz. Strach už nemusí mít ani Pražané, kteří pod mostem bydlí.
Počet dokonaných sebevražd v Praze se ale v letech 2006 a 2007 výrazně nelišil. "Zatímco loni bylo dokonaných 187, v roce 2006 sto devadesát šest. Číslo je víceméně totožné," sdělil iDNES.cz mluvčí pražské policie Ladislav Bernášek.
V roce 2006 bylo v Praze nejčastějším způsobem sebevraždy oběšení, následované skoky z výšky a otravami léky či drogami v kombinaci s alkoholem. V následujícím roce, kdy Nuselský most získal zábrany, byly skoky z mostu až třetím nejčastějším způsobem.
Podle odborníků ale zábrany na mostě sebevrahům nezabrání. "Kdo se nemůže zabít jedním způsobem, zvolí si jiný. Kdo takový úmysl má a je přesvědčen o řešení tímto způsobem, má celou řadu alternativních možností. To je v podstatě snadné," řekl iDNES.cz plzeňský psychiatr a přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň Jiří Beran.
Kromě nejčastěji voleného oběšení zmiňuje Beran také záhadné havárie automobilů, kdy se na rovném úseku silnice stane smrtelná havárie.
"A samozřejmě když se chce někdo zabít skokem z výšky, má i jiné možnosti než mosty. Může si zvolit například výškové budovy nebo věže. Navíc i paneláky mají běžně třeba deset pater," upozorňuje Beran.
. Nuselský most:Sebevrahy láká od svého otevření v roce 1973. Získal přezdívku "most sebevrahů". Přesné statistiky ale neexistují. Podle některých údajů se skokem do Nuselského údolí zabilo více než 200 lidí, podle jiných informací jich bylo asi o stovku víc. V roce 2006 se na mostě snažilo ukončit svůj život 62 lidí, třem z nich se to podařilo. Zdroj: ČTK |
Na to upozorňuje také Ladislav Bernášek, skoky z oken jsou podle něj poslední dobou velmi časté. "Rizikové jsou samozřejmě všechny výškové budovy, včetně panelových domů, a tratě metra a vlaků," konstatoval Schwarz.
Ti, kteří se rozhodnou skoncovat se životem, míří v některých případech Praze také na Vyšehrad. "Ano, z hradeb se občas skáče. Nedá se ale říct, že by se po lepším zabezpečení Nuselského mostu přesunuli sebevrazi sem. Jejich počet zde zůstává každý rok přibližně stejný," informoval Bernášek.
Jednoznačně se nedá ani podle Schwarze říci, že by se sebevrazi přesunuli z Nuselského mostu na jedno místo.
Na most byly již v roce 1997 umístěny konstrukce s ocelovým pletivem, které je na vrcholku zaoblené směrem k chodníku. Loni na jeho konci přibyly metr široké kovové pásy, které jsou kluzké a bez záchytných bodů. Potenciální sebevrah se tak nemá čeho přidržet. - čtěte Sebevrahy na Nuselském mostě zbrzdí hladká stěna
Kdo se chce zabít, jde do lesa
Podle psychiatra je jednoznačně jakákoliv prevence dobrým krokem. Velkou roli při rozhodování o sebevraždě hrají totiž emoce. "Emoce v takové intenzitě zpravidla příliš dlouho nevydrží. Takže jakékoliv prodloužení času je ku prospěchu sebevraha. Navíc pokud se to děje na frekventovaném místě, zpravidla si jeho počínání všimne okolí a může činu zabránit," popsal Beran.
Tento prvek ale například na výškových budovách chybí. Když se rozhodne sebevrah skočit z balkonu v paneláku, šance, že jej při tom někdo uvidí, není příliš velká. "A navíc ti opravdu rozhodnutí si velice často vyhledávají místa v lese, kde je malá pravděpodobnost, že by je někdo mohl zastavit," doplňuje psychiatr.
Zábrany na mostech ale vítá. "Jakákoliv prevence je dobrým krokem. Navíc jiná, alternativní řešení s výjimkou skoků z výšek nebývají stoprocentně úspěšná," informoval Jiří Beran. Na mysli má zejména otravy léky, které dávají sebevrahům určitou šanci na přežití.
Podle Zdeňka Schwarze je nejdůležitější při snižování čísla dokonaných sebevražd účinná prevence, především psychologická a psychiatrická ambulantní péče, krizová centra a linky. Zejména u depresí by se měla využívat preventivní medikace, tedy antidepresiva.
