Avie dosáhly prostoru letiště asi v 16:25. Avie BH 1 sedla jako první, po ní BH 5 asi v 16:36, mezitím totiž oba stroje několikrát kroužily nad letištěm a předváděly se kvůli divákům a fotografům.
Piloti se tentokrát museli vyhýbat velkým letištím či velkým městům. Na cestě se ale snažili vyvarovat i přeletů přes velké vodní plochy či lesy, aby měli možnost kdykoli nouzově přistát.
Mikulecký nemusel se strojem letět ani na maximu možného, protože na rozdíl od Lhoty neměl na trase soupeře. Průměrná rychlost se tak měla pohybovat od 100 do 120 kilometrů v hodině ve výšce 150 až 300 metrů nad zemí.
Z královské rodiny nikdo nedorazil
Lhotu v cíli původního závodu v roce 1923 přivítal belgický král Albert I. a současná hlava belgického království měla vítat i Mikuleckého a další členy doprovodu. Nynějšího krále Alberta II. však naplno zaměstnává politická krize v zemi, a tak není možné, aby se setkání uskutečnilo.
Na zhruba 750 kilometrů dlouhé cestě doprovodil přesnou repliku Avie BH 5 s původním pětiválcovým motorem letoun Avia BH 1, který byl v době vzniku mimořádně technicky vyspělý a bylo na něm možné předvádět i základní prvky letecké akrobacie.
Cesta dvou stařičkých avií začala v sobotu dopoledne. Vzlétly z letiště v pražských Letňanech s hodinovým zpožděním, protože vypravení letadel přihlížely davy novinářů a fanoušků.
Let z Prahy do Bruselu trval leteckým nadšencům déle než jejich předchůdci Lhotovi, trasa byla navíc delší o zhruba 250 kilometrů. Je to dáno řadou faktorů, především pak vývojem leteckého provozu a změnou krajiny za uplynulých 85 let.