Poté, co Irové odmítli Lisabonskou smlouvu, se pozornost Evropy upřela zejména k Velké Británii, České republice, případně k Polsku. Podle komentátorů jsou právě tyto země náchylné k tomu, aby se "nakazily" irským postojem.
V Británii od pátku sílí výzvy ze strany tisku, opozice a obyvatel, aby se ratifikace v zemi zastavila, nebo alespoň přešla z parlamentu k referendu. Britská vláda však zatím trvá na dokončení ratifikačního procesu v parlamentu.
"Britský premiér Brown, jenž je k tomu euroskeptiky beztak nucen, by mohl ratifikační proces pozastavit, nebo jej úplně ukončit. A také pro skeptiky ve Varšavě a Praze by to mohla být voda na mlýn. Pokud to dojde tak daleko, byla by smlouva mrtvá, pak už si není co nalhávat," napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
"Česko lavíruje a čeká na příležitost ke změně postoje," varuje mnichovský list Süddeutsche Zeitung.
Podle BBC by hlasy z Prahy mohly rezonovat u těch Evropanů, kterým se Lisabonská smlouva rovněž nelíbí, ale nemají možnost dát to najevo. V šestadvaceti ze sedmadvaceti členských států EU totiž smlouvu ratifikuje parlament.
Britská stanice zmiňuje vyjádření prezidenta Václava Klause, který už několik hodin po zveřejnění výsledku irského referenda prohlásil, že "projekt Lisabonské smlouvy skončil". - čtěte více o vyjádření prezidenta Klause
. DOKUMENT: O čem je Lisabonská smlouva |
Irské "ne" je třetí nezdařené referendum o smlouvách EU v posledních třech letech. Podle BBC to nelze vnímat jinak, než jako vážnou ránu věrohodnosti Evropské unie. Evropští lídři podle britské stanice musí na nadcházejícím summitu přijít s věrohodnými návrhy, jak pokračovat.
Proti Lisabonské smlouvě ve čtvrtek hlasovalo 53,4 procent Irů. Pro platnost smlouvy, která měla nahradit evropskou ústavu a přinést změny potřebné pro fungování rozšířené unie, je přitom potřeba souhlas všech 27 členských států. - čtěte více o irském "ne" lisabonské smlouvě
