STEM prováděl výzkum během sedmi dnů před prvním kolem prezidentské volby, která se odehrála 8. února. Lidé hovořili o důvěryhodnosti ústavních institucí a kvalitě jejich práce.
V době příprav na volbu prezidenta se u oslovených mírně zvedla spokojenost s činností parlamentu, který skončil podobně jako vláda.
"Práce prezidenta je dlouhodobě hodnocena podstatně lépe než práce vlády a parlamentu, avšak od léta loňského roku podíl pozitivních hodnocení klesl - z třiasedmdesáti na současných šedesát," uvedlo Středisko empirických výzkumů.
"Výzkumy dlouhodobě ukazují, že spokojenost občanů s naší politikou nedosahuje příliš vysoké úrovně. V únoru 2008 je se současnou vnitropolitickou situací spokojena pouze pětina občanů a osmdesát procent lidí vyjadřuje nespokojenost," upřesnili sociologové.
Důvěra v Klause se držela vysoko
Potvrdil se také fakt, že spokojenější jsou lidé pravicově orientovaní, zejména fanoušci ODS. Obyvatelé z opačného názorového spektra (levice a střed) patří mezi nespokojené. Nejvíc nespokojenosti je znát mezi komunisty a těmi, co nevěří žádné straně.
Předvolební atmosféra, kterou poznamenaly různé střety, ovlivnila důvěru v prezidenta Václava Klause. Oproti loňskému říjnu klesla o devět procent. "Přesto mu věřilo třiašedesát procent lidí," upřesnil STEM.
"Rekapitulace za pětileté volební období ukazuje, že důvěra ve Václava Klause se udržovala vysoko – nikdy neklesla pod šedesát procent. Na této hodnotě své účinkování v roli prezidenta začínal a na mírně vyšší úrovni svůj mandát končil," hodnotili odborníci.
Předsedové obou parlamentních komor - Miloslav Vlček a Přemysl Sobotka - si udržovali důvěru zhruba dvou pětin obyvatel. Zatímco u nich je důvěra dlouhodobě stabilní, v případě premiéra Topolánka jde o klesající tendenci. Nyní skončil nejhůře ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů. Věří mu jen čtvrtina lidí.
