Tím však otázky nekončí: Kdo se po něm v březnu stane prezidentem? Kam jeho Rusko zamíří? Uklidní se tvrdé roztržky se Západem, v nichž nemalou roli hrají české radarové plány?
Přinášíme odpovědi na tyto otázky - vyplývá z nich, že zase tak nudné volby to vlastně nejsou.
1. Jsou to důležité volby? Změní něco v Rusku?
Ne. Výsledek je předem jasný, nic převratného nepřinesou.
2. Má tedy vůbec cenu číst tenhle článek dál?
Má. Opravdu podstatné je, co přijde po nich. Příštích několik týdnů zřejmě ukáže, co Rusko čeká v dalších letech, bezvýznamný den to tedy není.
3. Co tedy bude po zítřejším hlasování důležité?
Celkové vyznění výsledků, to, jak drtivé bude vítězství proputinovských stran. A především to, jak bude výsledky interpretovat sám Putin. Naznačuje totiž, že vysoký počet hlasů mu dá mandát "zůstat nadále v centru ruské politiky".
4. Prezident je přece již nyní v podstatě všemocný. Co chce víc?
Všemocný je, ale ne zase tak docela. V březnu se budou konat prezidentské volby, v nich už podle ústavy nemůže potřetí kandidovat. Proto nyní zkoumá, jak se udržet u moci. Nejčastěji se spekuluje, že po volebním triumfu se stane premiérem a z této pozice bude vládnout zemi. Neboť "lid to chce". Prezidentem by se poté stala nějaká loajální nevýrazná postava, například stávající (a zcela neznámý) premiér Viktor Zubkov.
5. Bylo by to opravdu tak jednoduché?
Nebylo. V ruském systému je zcela klíčový prezident s obrovskými pravomocemi, a mnozí tedy pochybují, že by se Putin mohl spokojit s funkcí pouhého premiéra. Tomu by odpovídala další oblíbená spekulace, podle níž se dříve či později vrátí do své současné funkce. Například: pokud by v lednu odstoupil a stal se premiérem, mohl by dle mínění části ruských politiků "úplně klidně" v březnu kandidovat. Další možnost: nově zvolený prezident, například Zubkov, po nějaké době odstoupí, třeba kvůli zdraví, a Putin znovu usedne na uprázdněný trůn.
6. Nemůže to vše dopadnout úplně jinak?
Samozřejmě. Jistého není nic - například se nedá vyloučit ani to, že Putin na čas opravdu nechá Kreml Kremlem a vrátí se až po čase, například aby "zachránil zemi" před ekonomickými problémy, které někteří ekonomové věští.
7. Jsou tyto parlamentní volby svobodné?
To je záludná otázka. Jsou svobodné ve smyslu, že zřejmě nebude docházet k rozsáhlému falšování voleb a že jejich výsledky budou odpovídat náladám lidí, Putin je opravdu nesmírně populární. Ke svobodě v západním pojetí však mají hodně daleko - Putin udělal vše pro to, aby z ruské scény vymazal opozici. Televize (o státním aparátu nemluvě) všemožně podporují Putina a menší strany jsou šikanovány. Navíc je ničí sedmiprocentní bariéra pro vstup do parlamentu, tu nemají šanci překonat.
8. Kdo se tedy dostane do parlamentu?
Kromě proputinovské strany Jednotné Rusko se tam s jistotou dostanou pouze komunisté. Šanci mají i další dvě strany, které však také patří k Putinovu táboru: Žirinovského ultranacionalisté a strana Spravedlivé Rusko. Ze scény tedy zcela zmizí prozápadní liberální strany, které v minulosti pár poslaneckých křesel získaly. Opozicí v pravém smyslu slova se tak stanou komunisté. Ti se mohou postarat o překvapení: pokud bude volební účast nízká, mohou získat více hlasů, než předpovídaly průzkumy - jejich voliči jsou totiž ukáznění.
9. Co to vše znamená v kontextu osmi let Putinovy vlády?
Je to další krok k bezmála absolutní kontrole nad zemí. Moc Putina i jeho okolí stále stoupá.
10. Co je na tom špatného? Za Jelcina panoval chaos...
Vše je otázkou míry - Putin kdysi Rusko svým způsobem zachránil tím, že "zkrotil" arogantní byznysmeny, Rusům i Západu imponovala snaha "zavést pořádek" a přinést stabilitu. Nyní však mnozí opakují, že stupeň kontroly dosáhl již nebezpečných rozměrů a je opravdu hrozbou pro svobodu Ruska - tedy pro schopnost země dále posouvat se směrem k fungujícímu a prosperujícímu tržnímu hospodářství.
11. Není silná ruka tím, co Rusko nasměruje vpřed?
To je oblíbená teze a pragmatičtí znalci této části světa jsou ochotni říci: ano, tvrdé ruky je za dané situace třeba. Háček však je, že ekonomická prosperita a opravdová stabilita nemohou existovat bez politických svobod, hluboce zažitých ve společnosti. I tam může Putinovo Rusko dojít, ale bude to ještě dlouhá cesta.
12. Hrozí ještě hlubší krize ve vztazích se Západem?
Vše se ještě může přiostřit, nová studená válka však nehrozí. Rusko někdy teoreticky může "zavřít kohoutky ropy a plynu", znamenalo by to však pohromu i pro něj: je závislé na petrodolarech. A ani ruská elita si roztržku nepřeje - její život je se Západem stále těsněji provázán.
13. Má se svět Ruska v budoucnu bát?
Bát se je zbytečné. Jen je třeba počítat s tím, že Putinova stabilita je stále křehká. A že stále platí ono obligátní: stát se může ledacos.
