Předseda Evropské komise José Barroso Polsku vzkázal, že krach summitu EU může oslabit mechanismus solidarity, tedy ohrozit čerpání peněz z unijních fondů.
"Věřím, že je v zájmu zemí střední a východní Evropy dokázat, že jejich členství neučinilo život Unie složitější," prohlásil Barroso.
Jeho výrok nezůstal bez odpovědi. "To je skandální, Evropská komise se pasuje na roveň suverénním členským státům, což jí nenáleží," řekl český europoslanec Jan Březina.
I přes tvrdou rétoriku Německo nakonec učinilo Polsku ústupek. Zmínilo v dokumentu pro dnes začínající summit polský požadavek týkající se budoucí podoby hlasování uvnitř EU.
Z Varšavy se začaly ozývat vstřícnější hlasy. "Uvědomujeme si, že nemůžeme zastavit reformní proces - to by bylo příliš riskantní," řekl polský premiér Jaroslaw Kaczynski.
Do Bruselu jede jeho dvojče Lech, polský prezident. I to je pozitivní signál - Lech Kaczynski totiž platí ve srovnání s bratrem za smířlivějšího.
Varšava ale nakonec nemusí být tím, kvůli němuž se summit zadrhne. Výhrady k reformnímu dokumentu mají i Nizozemci a hlavně Britové. Ti nejen že odmítají zrušení práva veta v oblasti vnitra a justice, ale teď žádají i okleštit společnou zahraniční politiku sedmadvacítky.
Výsledek summitu, který se z plánovaných dvou dnů s největší pravděpodobností protáhne až do víkendu, tedy zůstává nejistý. Nejtěžší spaní má tak v tuto chvíli německá kancléřka Angela Merkelová, která si před začátkem německého předsednictví vytyčila téma ústavního dokumentu jako jasnou prioritu.
Vondrův kompromis
Česko budou v Bruselu zastupovat premiér Mirek Topolánek, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a také vicepremiér pro evropské záležitosti Alexander Vondra.
Ten se ještě ve středu snažil obměkčit Poláky. Do Varšavy jim přivezl kompromisní návrh, který by měl hlasovací systém v Radě EU posunout mírně ve prospěch jejich požadavků. Německé noviny dnes napsaly, že Vondrův plán by mohl znamenat cestu ke kompromisu.
