Pachatelé podobných hromadných vražd se podle ní většinou necítí spokojení se svým životem. Problémem navíc je, že se v USA lze snadno dostat ke zbrani.
Čtěte také"Člověk si útok nejdříve představuje, pak si ho začne plánovat a nakonec se jednoho dne rozhodne, že určitý den půjde na určité místo a bude střílet. A škola bývá jedním z vhodných míst pro spáchání takového činu. Je tu mnoho lidí na jednom místě a všichni jsou bezbranní," řekla iDNES.cz Čírtková.
O hlubším motivu se podle psycholožky nedá mluvit bez podrobnější znalosti pachatele. "Obecně se dá ale říct, že takový člověk se necítí spokojený se svým životem, má pocit, že nikam nepatří a že nikoho nezajímá," říká Čírtková. Takoví lidé chtějí na sebe střelbou ve škole upozornit, chtějí udělat něco mimořádného.
"Na to, že se člověk rozhodne zabíjet střelbou ze zbraně, má mimo jiné vliv dostupnost zbraní v dané zemi," tvrdí Čírtková s tím, že takové činy jsou ale především podmíněny individuální psychologií jednotlivce.
"Podobné útoky se tedy mohou stát v jakékoli zemi," dodává psycholožka.
Drtivá většina střelců sama sebe po činu zabije. "Dá se předpokládat, že s tím počítají. Dalo by se to přičíst právě snaze odejít dramaticky ze světa a tím na sebe upozornit," vysvětluje Čírtková.
"S baseballovou pálkou něco takového neuděláte"
Petr Pavlík z pražské Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy strávil v Americe několik let. Studoval na univerzitě ve státě Ohio.
Během jeho pobytu se v dubnu roku 1999 dokonce ve Spojených státech stala podobná událost jako včera. Dva středoškoláci na coloradské střední škole zastřelili dvanáct studentů a jednoho učitele a poté spáchali sebevraždu.
"Ano, na to si vzpomínám. Na univerzitě, kde jsem tou dobou studoval, se o tom hodně mluvilo," vybavuje si Pavlík.
I on vidí největší problém ve snadné dostupnosti zbraní v USA. "Dá se jen čekat, kdy se zase stane něco podobného," řekl iDNES.cz Pavlík.
"Pokud nemáte tak snadný přístup ke zbraním, tak s baseballovou pálkou těžko něco takového způsobíte," dodává.
I on poznal na americké univerzitě řadu studentů, kteří zbraň vlastnili. "Tam ale lidé nemají pouze nějaké lovecké pušky, ale i zbraně, které dokážou během několika vteřin zabít hodně lidí," říká.
Pro držení zbraně doma není nutný zbrojní pas
Americký prezident George W. Bush po útoku ve virginské škole zdůraznil, že si nepřeje radikální omezení práva nosit zbraň.
Pro držení zbraně doma není dokonce ve Spojených státech nutný zbrojní pas. Některé státy alespoň vyžadují průkaz pro nošení zbraně na veřejnosti.
Ve Spojených státech také neexistuje žádný federální registr vlastníků zbraně pro osobní potřebu. Pouze se odhaduje, že v USA je asi 60 milionů takových lidí, kteří vlastní přes 200 milionů různých zbraní. V tomto ukazateli drží země světové prvenství, napsala ČTK.
