Pane primátore, máte už sbaleno? Myslím mačky a jiné vybavení na cestu do Asie, kde chcete zdolat nejvyšší horu světa Mount Everest?
Odlétám příští víkend a sbaleno nemám. Mentálně jsem se na odjezd ještě nestačil připravit. Dodělávám resty a připravuji úřad na to, abych ho mohl předat svému prvnímu náměstkovi. Nicméně tuna materiálu, který je pro expedici potřeba, je už týden v nepálském Káthmándú. V přeneseném slova smyslu tak částečně sbaleno mám.
Tušíte, kdy byste se mohl pokusit na Everest vylézt?
Výstupy v centrální části Himálaje musí provázet šťastná shoda minimálně tří faktorů. Vedle kvalitní expediční přípravy a fyzické kondice také dobré počasí. Do toho se musíte strefit. Podle statistik je nejpravděpodobnější čas vrcholového výstupu kolem druhého třetího týdne května.
Když vše půjde hladce, tak by to mohlo mít i rituální rozměr: na nejvyšší hoře světa bychom mohli stanout 8. května, na státní svátek.
Zaskočily vás hodně kritické reakce na vaši cestu?
Nikoli.
Tomu nevěřím. Jak to?
Politik, primátor, první místopředseda ODS, který odjíždí na dvouměsíční expedici a ještě si k tomu chce vzít neplacené volno, a navíc vystoupat na nejvyšší vrchol planety, to je kombinace tak neobvyklých věcí, že mě to nepřekvapilo.
Mám řadu politických rivalů a ti to využili a využijí. Ani média nejsou tomuto nápadu nakloněna. Jenže podobná výprava se nepřipravuje ze dne na den. To není, jako když si politik usmyslí, že jede na dovolenou na Kanárské ostrovy, tam já nejezdím. Připravovali jsme to rok a půl. Uvědomuji si míru rizika, kterou tím poskytuji svým oponentům. Ale rozhodl jsem se už dávno.
Ani kritika od Václava Klause, který tvrdí, že by na tak dlouho nikdy nejel, vám nevadí? Vy dva si přece celkem rozumíte, ne?
To mě už vůbec nepřekvapilo. Já si myslím že si s Václavem Klausem rozumíme. Ale on patří do kategorie politických asketů, já do kategorie odvážnějších, pokud jde o tyto věci. Slova pana prezidenta beru na vědomí. To je vše.
Když jste hovořil o tom, že by toho mohli vaši oponenti využít, tak skutečně kolují informace, že na vás v době, kdy budete v Asii, má něco prasknout. Slyšel jste to také?
Nedám na podobné drby. Už čtyři roky, co jsem v pozici pražského primátora slýchávám, že se na mě něco chystá. Ne, že by mě to nechávalo úplně klidným, ale ani mě to nijak dramaticky neznepokojuje.
A má se co chystat?
Nevím. Mám svědomí čisté, ale vytvořit virtuální realitu není těžké. Některý politik vysloví pochybenou hypotézu, média se toho chytnou a začnou spekulovat. Mnohokrát opakovaná lež se pak stává pravdou. Dnešní svět je na tom postavený a politik s tím musí počítat. Míra rizika pro politika, který odjede na dva měsíce do Himálaje a těžko se může bránit, je velká.
Zeptám se přímo: máte pocit, že se vás vaši konkurenti chtějí zbavit? V ODS jich máte dost, i když jste první místopředseda strany.
Nejsem paranoidní. Politika je tvrdý boj a já se ho nebojím. Nicméně bych se skutečně nedivil, kdyby se v čase mé nepřítomnosti pokusil někdo připravit na mě nějaký virtuální příběh. Média tvrdí, že jsem soupeřem Mirka Topolánka, ale od něj to nečekám. Naopak vnímám od něj podporu a také jsem ho volil za předsedu ODS. On to dobře ví.
To znamená, že i když jste byl oponentem toho, jak nakonec vyjednávání o vládě dopadlo, teď už takové výhrady nemáte?
Považuji vládu zatím za úspěšnou. Ale uvidíme, zda prosadí velké reformy. Až pak se ukáže, jaká je.
Co byste udělal jinak, kdybyste ve vládě seděl?
Volil bych jiné rozdělení křesel a také jiný podíl koaličních partnerů na státní moci. ODS by určitě měla mít ministerstvo financí, i když musím Mirkovi Kalouskovi přiznat…
…že je jednička?
To jste mě rozesmál. Ano, je jednička. Chová se profesionálně, podobně jako jeho úřad.
NA ČUNKOVĚ MÍSTĚ BYCH ODSTOUPIL
Jenže vláda má problém: vicepremiér Jiří Čunek se zmítá ve vírech pokračující aféry. Co říkáte tomu?
Udělal určitě několik chyb v tom, jakým způsobem svoji kauzu prezentoval. Měl jsem s ním možnost dvakrát o jeho příběhu mluvit a nemám důvod Jiřímu Čunkovi nevěřit. Věřím, že většina toho, co se dnes o něm píše, je virtuální bublina. Ale je zcela evidentní, že vládu to poškozuje, a je naMirku Topolánkovi, aby to řešil.
Jenže pan Čunek byl obviněn policií a probíhá vyšetřování. Měl by proto z vlády odejít.
Měl by? Či neměl by? Je to otázka osobní zodpovědnosti. Řada našich špičkových politiků na jeho místě by to neudělala a postupovala by stejně. Jenže pokud víte, že jste na sto procent nic špatného neudělal, a je proti vám vedena taková akce, tak chápu, že se mu odstoupit nechce. Nicméně to poškozuje vládu. Já bych na jeho místě odstoupil.
No vidíte.
Kdybych byl na místě místopředsedy vlády, tak bych odstoupil právě kvůli možnosti poškozování vlády. Ale opakuji: je to každého osobní zodpovědnost. Jinak takto vyřčené věty jsou soudem a já ho soudit nechci a nemohu. Za sebe říkám, že podle toho, co vím, mu věřím. Sám bych ale postupoval jinak.
KNIHOVNA-CHOBOTNICE JE MOC OBJEMNÁ
Teď se podíváme na dvě věci týkající se Prahy, které přesahují její hranice, a navíc vyvolávají kontroverze a vášnivou diskusi. První je vítězný projekt Národní knihovny od Jana Kaplického. Vám se jeho chobotnice, jež má být na Letné, líbí?
Jsem ve složité situaci, protože jsem byl členem poroty a ctím její kolektivní rozhodnutí. Jenže jiné dva návrhy se mi líbily víc. Více by se hodily na Letenskou pláň. Zařadil bych je do kategorie klasičtější moderní architektury. Nepředstavovaly tak obrovskou hmotu a více podle mého zapadaly do širších urbanistických pohledů v rámci hlavního města.
A co se vám na chobotnici nelíbí?
Nejsem odborník na architekturu a vnímám to pocitově. Z toho úhlu se mi líbí, objemově mi však na Letenskou pláň nesedí. Je to dost dramatický zásah do urbanistiky města. Představoval bych si jeho projekt někde úplně jinde v Praze.
Část kritiky míří právě k tomu, že Kaplický nepatří na Letnou.
Letná byla vybrána předtím. Až poté byla vyhlášena soutěž. Pokud bychom chtěli tu chobotnici, medúzu či blob, jak se to nazývá, jinde, museli bychom vyhlásit novou soutěž. Kaplického projekt mě oslovuje originalitou a nápadem. Stoprocentně by Praze přinesl jméno, energii, je to něco, co zde není, zviditelní se tím i oblast knihovnictví a národního písemnictví, což jsou nesmírně pozitivní hodnoty. Na druhou stranu hmota, rozsah, výška toho objektu, to jeho magické oko, které je tak trochu až arogantně zahleděné ve skrytém rivalitním sporu na panoráma pražských Hradčan...
Počkejte, vy v tom vidíte až rivalitu s Hradčany?
V každém moderním architektonickém projektu hledám příběh a v tomto případě si ho dovedu představit.
Praha má svoji historickou část, kde možná nedojde k tak dramatickým změnám. Ale můžeme v blízké budoucnosti očekávat další velmi odvážné, a tím zřejmě i velmi kontroverzní stavby?
Stoprocentně. Proti každému odvážnému projektu se kromě sympatií zvedne vlna odporu, s tím musíme počítat. V souvislosti s uvažovanou kandidaturou na olympijské hry lze dokonce očekávat velmi zajímavou diskusi i soutěž mezi světovými architekty o budoucí zástavbu v některých částech města.
Umíte si v Praze představit mrakodrap vysoký tři sta metrů, jak se to plánuje v Paříži či Londýně?
Moje představivost je poměrně bujná, takže ano. Ale nestane se to, alespoň v následujících letech. Nevím o takových plánech.
Když jste hovořil o olympiádě, tento týden padlo první formální rozhodnutí a další budou následovat, pokud jde o kandidaturu. Vy jste jednoznačně pro, nebo máte nějaké pochybnosti?
Jsem pro, protože pro mne je pořádání olympijských her pragmatický a ekonomický projekt, o němž rozhodují pouze čísla. Jako primátor hájím zájmy města, a pokud mám studie, že by výnosy přesáhly v případě olympiády náklady, tak to je první předpoklad, abych to podpořil. Druhým předpokladem je ambice dokončit infrastrukturu v dopravní oblasti, která chybí. To je obrovský nedostatek mých předchůdců, že to nebyli schopni udělat.
Ti předchůdci byli z vaší ODS.
Vždyť já svoji kritiku neskrývám. Mám pro ně i slova chvály, ale v tom nejdůležitějším se jim nedařilo.
Neplyne to zanícení pro olympiádu pouze z vaší velké lásky ke sportu?
To by bylo strašně málo. Vyzývám v tomto případě k diskusi, která by měla být vedena pouze jednou polovinou mozku. A to tou dominantní, levou, která pracuje v digitálním modu a která používá a opírá se o racionální argumenty, fakta a čísla. Druhá polovina mozku je pocitová, emotivní, a do ní může vstoupit nějaká sympatie ke sportu. Touto částí mozku tu diskusi ovšem neveďme!
Zkusím použít tu první polovinu.
Děkuji.
Prosím. Takže nešálíte těmi 135 miliardami, které má olympiáda stát, veřejnost? Není to málo?
My Češi máme jednu špatnou vlastnost...
Daleko více než jednu...
Dobře. Myslel jsem to, že v sobě neseme to nekonečné pochybování, nedůvěru. V tuto chvíli máme seriózní studii, která bere v úvahu ceny roku 2006 a počítá se všemi infrastrukturními a olympijskými projekty. Svou racionální levou stranou mozku budu vést o tom debatu pouze s někým, kdo přinese jinou studii a dokáže, že to bude jinak.
Já mám v té své racionální části uloženo, že všude, kde se olympiáda pořádala, byly nakonec náklady větší, než se předpokládalo. Že se při odhadech málo hledělo do budoucna.
Jistěže ceny do roku 2020, kdy se olympiáda v Praze bude pořádat, budou jiné. Ale i výnosy budou jiné. A uznávám, že mohou existovat výdaje, o nichž dnes nevíme. Copak někdo tušil v době, kdy byla olympiáda přidělena Aténám, že rizikovým fenoménem bude v roce 2004 mezinárodní terorismus? A že opatření proti němu budou tak drahá a rozsáhlá? Co bude v roce 2020, nevím, takže náklady mohou být jiné, ale zatím máme tato čísla. V číslech 2006 jsou náklady 135 miliard, výnosy 140 miliard.
Jen neříkejte, že se něco podobného u nás nemůže stát.
Může, ale neházejte ty náklady do jednoho pytle. Dám příklad. V Praze bydlí 100 000 studentů často v mimořádně zanedbaném zázemí. To se musí přece změnit a vyřešit. Olympijská vesnice v Bubnech vytváří přitom krásné zázemí pro změnu na moderní univerzitní kampus několik měsíců po hrách. To jsou větší náklady, ale Praze a celé zemi se to vyplatí. U všech olympijských staveb musíme vědět, co se s nimi bude dít potom. Bez takové rozvahy nemůžeme ani kandidovat.
Vaši kritici říkají, že olympiáda je pouze zástěrka pro vytahání peněz na některé projekty.
Chybějící infrastrukturu hlavního města, která navazuje na infrastrukturu celé země, budeme stavět tak či tak. Bez ohledu na olympiádu. Kdybychom to neudělali, tak se v Praze nebude dát žít a vyvolalo by to obrovské problémy. Nicméně olympiáda nám umožňuje definovat vizi moderního města roku 2020.
Několikrát jste řekl, že olympiáda bude v Praze v roce 2020. To myslíte vážně? Vy jste přesvědčen, že to fakt dostaneme?
2016 je vysoce nepravděpodobný termín, neboť čtyři roky předtím je olympiáda v Londýně. Rok 2020 vnímám jako mimořádnou šanci. O tom jsem přesvědčen. Město je nesmírně atraktivní, má ohromný marketingový potenciál a věřím, že na rozdíl od jiných budeme dobře připraveni. Absurdní je i tvrzení, že Praha je na olympiádu malá. Copak je dostupnost sportovišť v desetimilionovém městě a jeho okolí lepší než v milionovém? To těžko.
Máte nějaké podmínky, které musí být splněny, abyste pokračovali ve snahách olympiádu získat?
Mám tři. První: musí to být ekonomicky výnosné, jinak to pouštím z hlavy. Druhá: nechci pražskou, ale českou olympiádu. Zisky z toho budou mít i mimopražské regiony. Třetí: hry musí přinést přidané hodnoty. Odmítám, abychom zanechali příštím generacím obrovské olympijské stavby, s kterými si pak ony nebudou vědět rady. U všech musíme vědět, jak je potom využít. Takže stadion pro zahájení a ukončení her se pak stane součástí moderního výstaviště, které Praze chybí. Z olympijské vesnice by se měl stát univerzitní kampus pro studenty. Z vesnice pro 20 000 novinářů například menší byty sloužící sociálně slabším rodinám či pro začínající manželství. Plavecký areál, který bude hodně drahý, se musí stát veřejným turistickým centrem.
Milujete horolezectví, ale to na olympiádě těžko kdy bude. Kdybyste si mohl vybrat olympijský sport, v kterém byste chtěl soutěžit?
Líbil by se mi triatlon nebo desetiboj. Něco, kde si musíte sáhnout až na dno svých fyzických sil.
