Zůstává rozlehlá volná plocha a kolem řada paneláků. "Skončilo to smutně," přiznává i mluvčí ministerstva kultury.
Smutný není pouze dnešní pohled na bourací četu, ale také vše, co jí v minulých dnech předcházelo.
Počínaje chováním ministerstva kultury, které nejdříve Komunu vyškrtlo z památek, přes mediálně přitažlivou výpravu ministra kultury Jehličky z Prahy do Přerova, až po marné hledání adresáta-majitele Komuny, jež se zcela schválně vyhýbal převzetí osudové obálky. Té obálky, z níž by se dozvěděl, že nesmí bourat.
Majitel ovšem dobře věděl, že obsah obálky nabude právní moci až po deseti dnech, čehož dokonale využil. Čtvrteční pohled na Komunu tak ukazuje, že mezi památky se už nemá v Přerově co vracet.
Radnice: Trosky vypadají jako Hirošima
"Z čelní budovy zbývá přibližně pětina. Je tam ještě jedno patro pokojů a velký sál. Tomu ale dělníci včera sundali krytinu," popsal stav "památky" před desátou ráno mluvčí přerovské radnice Bohuslav Přidal. Bylo nepochybné, že s každou další hodinou bude popis toho, co zůstalo, stručnější.
Ráno dělníci vybírali z trosek dřevo a železo. Před desátou hodinou se do zbytků budovy znovu zakousla těžká technika.
Firmě sice hrozí za porušení zákazu bourání maximálně stotisícová pokuta, jenže ani okamžité zastavení prací by už mnoho nezachránilo.
"Pokud by to zde zůstalo v tomto stavu, tak to vypadá jak Hirošima," tvrdí mluvčí radnice.
Úředníci ministerstva kultury, kteří by měli maximálně do šedesáti dnů rozhodnout o vrácení Komuny mezi památky, tak už budou práce.
Přerovany bourání "hospody" rozdělilo
"My se na to koukáme z okna. Bohatě to tam kropí, na to už padlo snad půl Bečvy," popsala situaci Stanislava Lužná ze sousedního sídliště Trávník.
Bourání Komuny podle ní rozdělilo lidi v Přerově na dva tábory. Jedněm likvidace objektu vadí, jiní jsou rádi, že ta "hnusná hospoda" zmizí.
"Nám bude scházet strašně moc. My jsme tam chodili na pivo, protože tam bylo takové pěkné zahradní posezení. Navíc demolice zabrala parkoviště, což je další kámen úrazu," říká Přerovanka.
Na obchodní středisko, které má na místě Komuny vzniknout, se podle ní lidé ze sídliště nijak zvlášť netěší. "Máme tu Albert, prodejna nám neschází," tvrdí Lužná.
Nejvíc ji vadí bezmoc, s jakou všichni bourání jen přihlížejí, aniž by mu mohli zabránit.
Byla to revoluční památka, tvrdí strůjce bourání
V celé kauze přitom zůstává několik nejasností. Ta hlavní se vznáší nad chováním bývalého náměstka ministra kultury Františka Formánka, který dal souhlas s vyškrtnutím Komuny ze seznamu památek. A to přesto, že řada odborníků, včetně Národního památkové ústavu, byla proti.
Formánek - který byl v České televizi označen za "náměstka supermarketů" - v pondělí argumentoval tím, že Komuna byla prohlášena památkou v roce 1963 z důvodů revolučních. "Myslím, že tyto hodnoty už pominuly," argumentoval.
Na připomínku moderátorky, že památkáři mluví o architektonické hodnotě budovy, Formánek reagoval v ČT takto: "Když jsem byl na místě a viděl jsem, že to je solitér utopený v sídlišti, musel jsem i tuto větu vyvrátit."
Jeden z hostů ve studiu ČT ovšem poukazoval na to, že Komuna znamenala pro Přerovany mnoho. "Tam celou řadu let probíhaly plesy, koncerty, zábavy, skutečná kultura města, kultura obyčejných lidí nezávislá na politice. Byla to součást kulturního života města a ojedinělý objekt, který znamenal nejenom architektonickou, ale i kulturní dominantu," vysvětloval.
Dělníci začali bourat za tmy
Majitel začal budovu poprvé rozebírat v sobotu 10. února ráno, ještě za tmy. Než policisté a úředníci dělníky zastavili, přišla Komuna o střechu. - více zde
Ve čtvrtek 15. února dělníci znovu zahájili demoliční práce v zadní části objektu. Státní stavební dozor ale demolici zarazil, protože firma ještě neměla všechny potřebné dokumenty. - více zde
O den později už bourání mohlo pokračovat legálně. Firma splnila všechny podmínky demoličního výměru.- více zde
Dům významného architekta regionu
Podle památkářů je Komuna pozoruhodná stavba z počátku 20. let minulého století významného regionálního architekta Roberta Motky a je jediná dochovaná svého druhu ve městě i v okolí.Její historie je ale zároveň spojená s komunistickou minulostí. Komuna byla totiž střediskem stranického života, proletářské tělovýchovy, kulturních, divadelních a hudebních složek strany v přerovském okrese. Objekt byl navíc zapsán na seznam nemovitých kulturních památek jako památka dělnického hnutí s odkazem na činnost KSČ v roce 1963.
