Kdy jste se seznámili?
Vídali jsme se v bance v průběhu 80. let a osobně jsme se příliš neznali. Pracoval v devizovém úseku, který byl i uvnitř budovy intenzivně střežen. Když začaly bankovní reformy v druhé polovině 80. let, setkávali jsme se vícekrát.
Proč jste ho navrhl na guvernéra Statní banky československé?
Zásadní reforma našeho bankovního systému, to je rozdělení centrálního a komerčního bankovnictví, byla připravena již v závěru 80. let. Podílela se na ní řada ekonomů, kteří se prosadili a stali známými až po listopadu 1989. Tošovský byl znám jako politicky nevýrazný odborník, který na tyto otázky měl s námi velmi blízké názory. Na pozdějších jednáních vlády sice neměl hlasovací právo, ale jeho role byla ve chvílích prosazování scénáře ekonomické reformy pozitivní a velmi důležitá. Vláda Ladislava Adamce mi na stole nechala návrhy jmen na obsazení hlavních funkcí v nových bankách. Byly pro mne nepřijatelné. V nepopsatelné rychlosti jsem musel z existujících bankéřů najít jména jiná. Přišel jsem i na J. Tošovského. Za zmínku stojí, že nebyl mezi jmény, navrženými předcházejícím režimem.
Nenapadlo vás tehdy, že vzhledem ke svému působení v pobočce Živnobanky v Londýně a vysokému postu ve státní bance musel být k předlistopadovému režimu hodně loajální?
Ke komunistickému režimu přiměřeně loajální byl, ale vypadalo to, že si striktně drží svou odbornost. Striktně odborně se koneckonců choval i v první polovině 90. let. O druhé polovině bych už to říci nemohl. Nic jiného jsem o něm nevěděl, institut lustrací tehdy neexistoval. Že bez problémů "prošel" v dalších obdobích lustracemi, jsem nijak nezkoumal a nebylo to v mé pravomoci. Tím se zabýval tehdejší prezident republiky a ministr vnitra. Před rokem 1989 byl "pouze" poradcem předsedy SBČS. Vím, že role poradce byla a je významná, ale nebyla to vedoucí funkce. Spíše jsem si myslel, že předseda SBČS Stejskal potřeboval odborníka a že od něj žádnou mimořádnou politickou angažovanost nevyžadoval. To byla však pouze moje domněnka.
