Klaus ve čtvrtek nejmenoval vládu navrženou šéfem ODS Mirkem Topolánkem. Jednou z výhrad bylo angažmá Schwarzenberga, kterého na post šéfa diplomacie nominovala Strana zelených. - více zde
"Znám ho (Schwarzenberga) dlouho a považuji ho za člověka neobyčejně kvalifikovaného. Je to Evropan, vlastenec a džentlmen. Všichni ve světě ho znají, všichni se na něj ptají i tady v USA. Dlouho byl předsedou Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva a účinně pomáhal opozici proti komunistickému režimu v bývalém Československu. Byl to od zelených dobrý nápad a doufám, že neustoupí a že Karel Schwarzenberg ministrem bude," řekl Havel.
V dané situaci by podle něj ústup zelených znamenal "další ránu dobré pověsti České republiky". Schwarzenberga Havel dokonce považuje za vhodného kandidáta na prezidentský úřad.
Klaus se ale domnívá, že jmenování Schwarzenberga šéfem diplomacie by mohlo být problematické vzhledem ke křehkým vztahům se sousedním Rakouskem. Právě do Rakouska se Schwarzenbergova rodina uchýlila po komunistickém puči v roce 1948 a na tuto zemi má kandidát na ministra i nadále silné vazby. Občanství však má české a švýcarské.
Další výhradou k Topolánkově kabinetu bylo, že se chce spoléhat na podporu přeběhlíků, protože sama trojkoalice má ve Sněmovně jen 100 hlasů. S touto námitkou Havel vcelku souhlasí.
"Způsob, jakým dostane vláda důvěru parlamentu, by měl být projednáván nejen s jednotlivými poslanci, ale i se stranickými kluby," uvedl v této souvislosti Havel.
Prezident a premiér by podle něj měli konzultovat složení vlády nejprve soukromě, a teprve pak prezentovat svá stanoviska veřejně. Také Klause překvapilo, že mu Topolánek ve čtvrtek přinesl seznam ministrů "natvrdo na křídovém papíře" jako definitivní verzi, aniž s ním jakékoliv jméno konzultoval.
"Také v době, kdy jsem byl v úřadě, se stalo, že jsem některého kandidáta na ministra nepovažoval za vhodnou osobu. Vždy jsem to ale v neveřejném rozhovoru zavčas řekl předsedovi vlády, domluvili jsme se tak či onak, takže žádná veřejná roztržka z toho nebyla," uvedl exprezident.
Zmíněný postup je ale také jediná možnost, kterou prezident má, dodal. "Oficiálně navrženého kandidáta jmenovat musí a měl by to dokonce udělat bez průtahů," připomněl Havel.
Sám ale před pěti lety několik týdnů otálel se jmenováním ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra místopředsedou vlády. Havel přiznal, že má vůči Grégrovi výhrady. Nakonec ho však do funkce místopředsedy kabinetu premiéra Miloše Zemana jmenoval.
Podle Havla to ale byla jiná situace než nyní. Zemanova vláda už měla důvěru a Grégr by jejím ministrem. Šlo jen o změnu v rámci již fungujícího kabinetu, vysvětlil Havel.
