Hučínova stížnost se týká takzvaných zbytkových trestů za činnost v 70. a 80. letech minulého století. Jde o tresty, na které se nevztahovala rehabilitace. V Hučínově případě konkrétně za útok na údajného agenta StB Antonína Mikeše, nedovolené ozbrojování a krádež lovecké pušky s optickým zaměřovačem.
Ústavní soud dospěl k názoru, že i fakt, že si Vladimír Hučín opatřoval zbraně, patřil do jeho oprávněného boje proti komunismu. "Tyto činy, pro které byl odsouzen a nebyl dosud rehabilitován, lze považovat za související s jeho odporem proti komunistickému režimu," řekl soudce Ústavního soudu Stanislav Balík.
Z rozhodnutí plyne, že Hučín má šanci na rehabilitaci i za nedovolené ozbrojování, které souviselo s jeho bojem proti bývalému režimu. "Když chtěl někdo verbální odpor, stačila mu ústa, ale kdo chtěl ozbrojený, musel se zmocnit zbraní," řekl Vladimír Hučín, který byl výrokem soudu velmi potěšen.
Rozhodnutí znamená, že Nejvyšší soud bude muset rozhodnout znovu a řídit se názorem Ústavního soudu.
Hučín požaduje plnou rehabilitaci. Tyto činy měly podle něj přímou souvislost s dalšími protikomunistickými aktivitami, za které už byl rehabilitován. Odvolává se na zákon o protiprávnosti komunistického režimu. Rehabilitován už byl v případě tisku a roznášení protisovětských letáků a verbálních útoků na Lidové milice.
S těmito aktivitami podle něj přímo souvisely i další činy. Hučín tvrdí, že si zbraně opatřoval jen proto, aby se mohl bránit proti případnému útoku tajné policie nebo Lidových milicí. Loveckou kulovnicí chtěl údajně poškodit sochu Klementa Gottwalda.
Podle Krajského soudu v Ostravě a Nejvyššího soudu ale přímá souvislost mezi rehabilitovanými a nerehabilitovanými trestnými činy neexistuje, a tak dosud zůstávají v platnosti Hučínovy zbytkové tresty.
Hučín stál před soudem i kvůli své činnosti v 90. letech. Letos v lednu jej přerovský soud zprostil obžaloby za údajné podněcování levicového extremismu. Obžaloba se ale odvolala.
