Policejní prezident rezignoval již dávno, těsně před odvoláním za dlouhou řadu průšvihů, v níž je případ Krejčíř chabou legráckou. Tentýž Krejčíř se v úterý u vrchního soudu dozvěděl, že nedostane žádné odškodné za protiprávní vazbu. Stejně dopadne CzechTek a jakýkoliv poškozený včetně majitelů zničených pozemků.
Trest nepřichází, ať je poškozen kdokoliv.
Všimněme si, že scénář všech pochybení represivních složek je stále stejný. Průšvih a nic. Novináři se ptají, Langr nebo jiný stínový odborník láteří, policejní mluvčí pak dokola blábolí nesmysly, že se nic nestalo, oslovení právníci vyvozují závěry o náhradě škody a televizní reportéři většinou ve svorném souznění s aktuálním mluvčím ministra spravedlnosti hovoří o odškodnění morální újmy a možné omluvě.
Ale už jste někdy viděli omluvu poškozeným zásahem státu, prosté "omlouváme se, byla to chyba, mrzí nás to"? Zaznamenali jste v médiích, koho odškodnili za nemateriální újmy, aby si za bezesné noci či za šok mohl dát alespoň slušnou večeři? Víte, jak končí spory se státem? Vzpomínáte, kdo byl odškodněn? Ani policejní prezident si nevzpomene? Stínový ministr vnitra pan Langr? Asi to bude tím, že nechodí v Česku k soudu, nebo je vývoj rozhodovací praxe v těchto případech prostě nezajímá. Nikdo nedostane nic. Důvod je prostý, stát se neomlouvá, protože mu to žádný zákon neukládá, a soudy to státu také nenařídí, protože k tomu nemají pravomoc.
Zdá se vám to jako naprosté šílenství? Opak je pravda, je to tvrdá realita. České soudy opravdu nemají pravomoc stát za jeho chyby trestat! Nebudu zde unavovat právními podrobnostmi, snad jen, že základ tohoto postupu tkví dokonce v jednom z rozhodnutí Ústavního soudu, který pravil, že ochrana osobnosti je nemožná tam, kde má stát nad občanem navrch, tedy třeba v řízení trestním.
Obecné soudy pak dovodily, že stát nelze žalovat na omluvu či odškodnění nemateriální újmy, neboť není žádný zákon, který by to umožňoval. Sice je zde možnost náhrady škody, ale to není totožné s omluvou za chyby.
Trest za poškozené zdraví a pošlapané sebevědomí, noční můry poškozených a nespravedlivě stíhaných, těch, co jim neoprávněně odebrali dítě, majetek zablokovaný léty soudních sporů, nikdy nepřijde.
Podtrženo, sečteno. Policie (stát) se slušnosti nenaučí, protože nemusí, chyby nebude napravovat. Řešení je jen v rukou politiků. Pochopí aspoň teď, že systém je špatný? Nebo jim nedostatek kontroly vyhovuje a nedají soudům odpovídající pravomoc? Anebo půjdou již teď příkladem a omluví se a odškodní ty nejkřiklavější případy?
