"Nevidím horizont, kdy by rozpočet mohl být v přebytku," říká ministr financí Bohuslav Sobotka.
Už letos připadá na jednoho pracujícího, kteří jsou největšími přispěvateli do státní kasy, 145 tisíc korun dluhů. Za tři roky se přehoupnou přes 200 tisíc.
Státní rozpočet na rok 2005 se schodkem 83 miliard korun v úterý schvalovala vláda. Ministři se zabývali hlavně tím, kde ušetřit z 900miliardového rozpočtu oproti původnímu návrhu deset miliard korun.
Více šetřit ale musí politici i v roce 2006 a 2007, aby dodrželi sliby dané ohledně výdajů a schodků Evropské unii. Oproti plánům bude nutné seškrtat 50 miliard korun. Uskrovnit se mají podle Sobotkova návrhu v těchto letech více policisté, kterým přinese příští rok štědré přilepšení nový služební zákon.
To však stačit nebude, takže dalších deset miliard každý rok mají plošně seškrtat všechny úřady. I přes to však nevypadá obrázek státního rozpočtu pro roky 2006 a 2007 nijak růžově. Schodky by měly činit 76 a o rok později dokonce 83 miliard korun.
"Problém je, že příjmy z daní zase tak rychle nerostou a výdaje se příliš stlačit nedají," říká úředník obeznámený s rozpočtem. I přes letošní zvyšování daní bude už v té době vládě část příjmů odplouvat na nižších daních pro firmy či slevy na dani pro rodiny s dětmi.
Scénář následujících let, kdy bude těžké stlačit schodky pod 80 miliard korun, ilustruje celý problém. Dokud se vláda neodváží dotknout důchodů a zdravotnictví, lepší to nebude. Tyto výdaje spolu se sociálními dávkami a platy blokují tři čtvrtiny celého rozpočtu.
Od této vlády už se však moc čekat nedá. "S blížícími se volbami má každá vláda přirozený sklon zvyšovat výdaje," upozorňuje analytik České spořitelny Miroslav Plojhar. Už teď politici řeší, komu na platech přilepšit a komu ne.
Riziko dalšího odkládání reformy je velké. "Bez penzijní a zdravotní reformy začnou vlivem nepříznivého demografického vývoje deficity opět rychle narůstat," říká bývalý ministr financí a ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. A čím dál větší část rozpočtu budou polykat jen úroky ze státního dluhu. Příští rok je to 35 miliard korun, za další dva roky už to bude přes 50 miliard.
|
Anketa: Kdy Češi začnou státní dluhy splácet a za jakou cenu? Snižování dluhů zatím není na programu dne, shodují se politici oslovení MF DNES. • Ministr financí Bohuslav Sobotka Kdy se podaří zastavit nárůst dluhů? Veřejný dluh roste všude. Roste a poroste i v Česku. My máme velký problém, že přerozdělování odpovídá příjmům státu o sto miliard korun vyšším, a zvykli jsme si na to. Cíl je snížit deficit pod tři procenta HDP, ale v tuto chvíli nevidím horizont, kdy by Česko dosáhlo přebytku. Ale to znamená další růst výdajů na úroky z dluhu, které už jsou 35 miliard a požírají čím dál více peněz... Nejbližší roky budou horší, protože máme na nějakou dobu za sebou období extrémně nízkých úroků, kdy se podařilo výhodně financovat dluh. To je pryč. Dluhová služba bude hrát stále větší význam. V roce 2006 už bude přes 40 miliard. • Miroslav Kalousek, šéf lidovců a rozpočtového výboru sněmovny Kdy se začnou dluhy snižovat? Ve střednědobém rozpočtovém výhledu není vůbec pokles zadluženosti plánován. Pro nás je v tuhle chvíli prioritou zastavit tempo růstu zadlužování, samotná výše státního dluhu není dramatickým problémem. My ho můžeme začít snižovat kdykoliv poté, co se nám podaří zastavit tempo zadlužování a dosáhnout vyrovnané bilance příjmů a výdajů. Na koho nejvíce dopadnou rozpočtové škrty? Dotknou se dvou oblastí. Jednak výdajů v sociální oblasti, což neznamená škrty, ale vyšší efektivitu systému, aby se pomoc dostala k těm, kdo ji opravdu potřebují, a ne k těm, kdo sociální péči vnímají jako alternativu pro slovo pracovat. A druhá oblast jsou provozní výdaje jednotlivých úřadů. • Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí ODS Kdy se začnou dluhy snižovat? Jedno je jisté. Dokud budou vládnout lidé, kteří tvrdí, že zdrojem bohatství jsou dluhy, jako předseda Stanislav Gross, a tím ženou do dluhů nejen společnost, ale i domácnosti, a ukazují lidem, že čím více se zadluží, tím lépe, tak to dobře dopadnout nemůže. Neumím věštit, jak dlouho tahle dluhová hysterie může vládnout, ale tajně doufám, že skončí dříve, než se projeví její negativní důsledky. Jak se mají dluhy snížit? Obrat v rozpočtu nemůže nastat škrty. Jde o prosazení reforem sociálního, zdravotního a důchodového pojištění a daní. Všechny tyto čtyři systémy musí být změněny tak, aby se vyplatilo pracovat. A aby bylo zřejmé, že když někdo pracuje, je na tom lépe než někdo, kdo nepracuje. Bez ohledu na to, zda za to může nebo ne. |
