Zatkli nacistu, jenž vraždil Slováky

Někdejší nacistický velitel, původem Slovák, Ladislav Nižňanský byl zatčen v německém Mnichově. Tento muž má na svědomí životy nejméně 146 civilistů včetně 56 žen a 38 dětí ze slovenských obcí Ostrý Grúň a Kľak. Masakry měly být pomstou za to, že místní schovávali partyzány.

Masakry se odehrály 21. ledna 1945.

Šestaosmdesátiletý Nižňanský byl za války velitelem speciálních protipartyzánských jednotek - Pohotovostních oddílů Hlinkovy gardy, komanda Edelweiss, které po potlačení Slovenského národního povstání likvidovalo partyzány a židovské uprchlíky.

Slovenský soud Nižňanského v roce 1963 odsoudil v nepřítomnosti k smrti. Jedním z deseti lidí, kteří přežili vypálení vesnice Ostrý Grúň, je František Debnár. Tehdy mu bylo 13 let a na setkání s nacistickým velitelem nikdy nezapomene.

"Všechny nás vyvedli a soustředili před naším domem. Mnozí byli v lednové zimě oblečení jen, v čem spali. Poprosil jsem Nižňanského, aby mě se sourozenci pustil domů. Chtěli jsme se jen obléct. Nižňanský souhlasil," líčil slovenskému deníku Sme minuty před masakrem Debnár. O pár chvil později do jeho domu vešel major Thun, začal střílet a na Debnára padala těla obětí.

"Uvažoval jsem, zda zemřu pod hromadou mrtvol, nebo zda mě zastřelí. Po centimetrech jsem se dostával zpod těl a zůstal pod postelí." Byl to zázrak, že přežili. Jeho sourozenci a rodiče však zahynuli.

Nacisté poté vypálili všech 112 domů v Ostrém Grúni a 132 domů v Kľaku. Ještě předtím domy vydrancovali, postříleli dobytek a mučili raněné partyzány. Debnár později proti Nižňanskému svědčil.

Ladislav Nižňanský

• Za 2. světové války byl velitelem protipartyzánských jednotek Hlinkovy gardy
• Má zřejmě na svědomí životy 146 civilistů
• Slovenský soud ho v roce 1963 odsoudil v nepřítomnosti k trestu smrti
• Německé úřady na něj vydaly zatykač v roce 2001
• Od roku 1947 žil v Německu
• V 60. letech pracoval v Rádiu Svobodná Evropa
• Dnes je mu 86 let

Nižňanský, který vinu popírá a tvrdí, že byl jen styčným důstojníkem, je obviňován také za to, že v únoru 1945 nařídil popravu 18 židovských civilistů v obci Kšinná.

Německé úřady na něj vydaly zatykač v roce 2001. Nižňanský se ukrýval v rakouském Rosenthalu a v Mnichově.

Do Německa odešel v roce 1947 a v 60. letech už pracoval ve Svobodné Evropě v oddělení, které shromažďovalo literaturu a archivní materiály a vypracovávalo rešerše jako podklady pro zpravodaje.

Na Západě se procesy, které se vedly v komunistickém Československu, pokládaly za tendenční a zmanipulované, navíc existuje podezření, že Nižňanský tou dobou pracoval pro americké tajné služby.

Slovensko po roce 1993 o vydání Nižňanského nežádalo, protože by kvůli tomu muselo obnovit jeho trestní stíhání. Upozornilo však německou stranu a ta v roce 2001 zahájila vlastní vyšetřování.

Nový proces se čeká ještě letos
Německá prokuratura požádala o právní pomoc i Česko, protože v Praze je uložena většina archivních materiálů k případu. Již loni byli němečtí odborníci ve dvou pražských archivních institucích, vyslýchali také dosud žijící svědky na Slovensku.

"Byl vydán zatykač kvůli 164 případům smrti," potvrdil vrchního státního zástupce Schmidt-Sommerfeld.  Státní zastupitelství by mělo Nižňanského obžalovat letos na
jaře.

"Když Nižňanský nebude chtít nic dodat, vycházím z toho, že na jaře bude podána obžaloba," podotkl státní zástupce. "Pokud se bude chtít k podstatě obvinění vyjádřit, navrhne například předvedení nějakých svědků, může to trvat poněkud déle. Předpokládám ale, že soudní řízení bude zahájeno ještě letos," dodal.

Pohled na vypálenou obec Ostrý Grúň po nacistickém masakru, ke kterému došlo 21. ledna 1945 po potlačení Slovenského národního povstání. Podle obžaloby za ním stál Ladislav Nižňanský, který byl 16. ledna zatčen v Mnichově, kde žije.