John Maxwell Coetzee se narodil roku 1940 v jihoafrickém Kapském městě. Je německého a britského původu.
Rodiče ho poslali do anglické školy, a tak byla angličtina jeho hlavním jazykem. Počátkem 60. let se přestěhoval do Anglie, kde pracoval jako počítačový programátor.
Pak studoval literaturu v USA a do roku 1983 vyučoval literaturu a angličtinu na newyorské univerzitě.
V roce 1984 se stal profesorem anglické literatury na univerzitě v Kapském městě. V roce 2002 se přestěhoval do Austrálie, kde působí na univerzitě v Adelaide.
Coetzee debutoval jako beletristický spisovatel roku 1974. Jeho mezinárodní úspěch přišel o šest let později s románem Waiting for the Barbarians (Čekání na barbary). V roce 1983 pak získal Bookerovu cenu za knihu Life and Times of Michael K (Život a čas Michaela K).
Po "zaktualizování" Robinsona Crusoea v románu Foe (1986) se Coetzee
vrátil do jižní Afriky s příběhem Age of Iron (Doba železná, 1990).
Roku 1999 se spisovatel stal prvním autorem vyznamenaným dvěma Bookerovými cenami, když obdržel toto ocenění podruhé za román Disgrace (Ostuda), který se podobně jako v knize In Heart of the Country (V srdci země, 1977) odehrává převážně na farmě v jižní Africe.
Hlavním tématem Coetzeeho románů jsou hodnoty a způsoby chování, které zavedl systém aparteidu, který podle něj mohl vzniknout kdekoliv na světě.
Jaké dohady kolovaly před udělením ceny? A co říká obvykle velmi dobře informovaný švédský tisk letos? Vzhledem k tomu, že v posledních osmi letech vítězili Evropané, je velmi pravděpodobné, že se Akademie poohlédne jinde. Třeba v Africe, na níž mají porotci údajně zájem. V této souvislosti se mluví o Jihoafričanovi Johnu M. Coetzeem, kterého média zmiňují jako kandidáta už několik let. Ale co když dá Akademie přednost talentu somálské prózy Nurrudinu Farahovi nebo Benovi Okrimu z Nigérie? Švédské deníky Dagens Nyheter či Aftonbladet tipují syrského básníka a esejistu Aliho Ahmeda Saida Asbara, známého též jako Adonis. Symbolické přízvisko přiřkl absolventovi filozofie a profesoru arabské literatury lídr syrské národně sociální strany. Adonis vychází z tradiční poetiky, zároveň však stále porušuje její styl a dikci. Šance má i peruánský romanopisec Mario Vargas Llosa, ve svého kandidáta doufají Spojené státy, které naposledy uspěly před deseti lety. Úvahy směřují k Joyce Carol Oatesové, k Philipu Rothovi či Donu DeLillovi. Stejně tak mohla do výběru zasáhnout Kanaďanka Margaret Atwoodová, která má letos předpoklady získat svou druhou Bookerovu cenu. Ale tím není okruh nobelovských favoritů zdaleka vyčerpán - co třeba Janet Frameová z Nového Zélandu či indický prozaik Salman Rushdie? Nebo že by uspěl pětasedmdesátiletý autor francouzsko-karibské literatury Édouard Glissant, narozený na ostrově Martinik? Švédskou nadějí je básník Tomas Transtroemer. Poctám do vlastních řad se však Akademie vyhýbá od roku 1974, kdy po jmenování Eyvinda Johnsona a Harryho Martinsona čelila obvinění z nadržování a protekcionismu. Tipy zahraničního tisku se tak i při nejlepší vůli často zvrhnou ve výčty autorů, z nichž některé novináři počátkem října stíhají v očekávání, že zpovídají budoucího laureáta. Nakonec rada stejně rozhodne podle svého: více či méně vypočitatelně. Vždy však s ohledem na poslední vůli Alfreda Nobela, jenž si přál autora „nejvýznačnějšího díla ideálního zaměření“. „Ve dvou minulých letech byli v osobách Kertésze a V. S. Naipaula oceněni autoři, kteří - stejně jako Günter Grass v roce 1999 - patřili k nejužšímu kruhu kandidátů. Mezitím se však Akademie volbou neznámého čínského exilového autora Kao Sing-ťiena rozhodla pro absolutního outsidera, kterého netipoval nikdo,“ uvažuje v článku nazvaném Afrika, nebo Amerika německý list Spiegel. Porota letos oznámí jméno o týden dříve než obvykle. To naznačuje, že tentokrát nemusela o vítězi příliš diskutovat a shodla se rychle. Velkého překvapení v podobě „zapomenutého autora“ se tedy asi nedočkáme. MF DNES, Alice Horáčková
Nejvýznačnější literární ocenění na světě, se kterým se pojí 10 milionů švédských korun, opět roztáčí kolotoč různě podložených spekulací. Prokážou se jen někdy. Loni švédský list Dagens Forskning trefil přesně: hádal totiž maďarského spisovatele Imre Kertésze.
 Jihoafrický spisovatel John Maxwell Coetzee obdržel Nobelovu cenu za literaturu v roce 2003. (nedatovaný snímek) |
