Tlak na alianci, aby se zapojila do obnovy Iráky, sílí.
Na sklonku minulého týdne americký senát odsouhlasil rezoluci, která vyzývá prezidenta George Bushe, aby zapojil síly NATO do stabilizace a obnovy Iráku. Pro se vyslovilo všech 97 přítomných senátorů.
Rezoluce dává americkému prezidentovi za úkol, aby v nejbližší době oficiálně požádal NATO o vyslání sil do Iráku, a aby se obrátil i na OSN. Spojené národy by měly dát pro Irák k dispozici vojáky, policisty i finanční zdroje na obnovu Iráku. Bush je však v těchto dnech na pracovní cestě po afrických zemích a další kroky tak zřejmě podnikne až po jejím skončení.
Americký ministr zahraničí Colin Powell poté přislíbil, že se svými evropskými partnery o případné roli NATO v Iráku bude jednat i americká vláda.
Kromě útoků na americké vojáky v Iráku ze strany povstaleckých skupin tíží politiky, armádní velitele a plánovače i fakt, že USA stojí podle ministra obrany Donalda Rumsfelda operace v Iráku každý měsíc skoro čtyři miliardy dolarů.
Bývalý velitel amerických sil v Iráku, generál Tommy Franks, pak předpokládá, že by pobyt amerických vojáků na iráckém území se může protáhnout až na čtyři roky. Počet vojáků v oblasti tak podle něj bude muset klesnout. Doufá proto, že se NATO do obnovy zapojí. "Věřím, že budeme schopni v misi pokračovat," uvedl Franks.
Podle expertů je však nepravděpodobné, že by evropské země hrály větší roli v irácké operaci, hned z několika důvodů. Země jako Německo, Francie či Belgie odmítají vyslat své vojáky do Iráku pokud nebude zapojeno OSN, navíc jsou jednotky většiny evropských států přítomny na jiných mírových misích po celém světě, a tak nejsou tyto země schopny uvolnit další jednotky pro misi v Iráku.
To hned potvrdil německý kancléř Gerhard Schröder V televizním rozhovoru prohlásil, že pokud USA chtějí NATO po svém boku, musí počítat s OSN. "Můžeme o zapojení NATO jen diskutovat, dokud požadavek nevznese OSN," uvedl Schröder.
Další státy sice mají dostatečně početné armády přítomné v Evropě, ale operabilní je pouze malá část. A i když si tedy mnozí američtí politici přejí sejmout část odpovědnosti za vývoj v Iráku z beder USA, zapojení evropských sil NATO je velmi nejisté.
Představitelé aliance zatím mlčí. Oficiální žádost o pomoc NATO zatím neobdrželo. Jak před časem uvedl generální tajemník George Robertson, pokud alianci světové společenství požádá o pomoc, aliance okamžitě zváží své možnosti.
NATO se tak zatím soustředí především na převzetí mise v Afghánistánu. Do irácké obnovy se zapojuje nepřímo, když pomáhá své členské zemi - Polsku s naplánováním správy jednoho ze svěřených iráckých sektorů.
Irák je pro jednotlivé členy aliance doslova žhavé téma, které od počátku ozbrojené intervence v Iráku vyvolalo hlubokou roztržku. Především Francie a Německo odmítali poskytnout pomoc aliančnímu partnerovi Turecku před možným protiúderem ze strany Iráku.
Spory podle analytiků uklidnili ministři zahraničí zemí NATO až při červnovém zasedání v Madridu, kde potvrdili pomoc Polsku se správou svěřeného sektoru, který dostala Varšava na starost.
Důkazem uhašení sporů kolem Iráku uvnitř skutečnost, že aliance v Madridu nijak nevyloučila možnost větší účasti na mírovém procesu v Iráku. Z jednání ministrů zemí NATO v Madridu vyplývá, že by pomoc Polsku mohla být jakýmsi prvním krůčkem k rozsáhlejší operaci.
K sílícímu tlaku na zapojení Severoatlantické aliance a evropských zemí do programu obnovy Iráku se mezitím přidal i bývalý americký prezident Bill Clinton, když na britské konferenci o progresivním vládnutí vyzval Evropu, aby se ujala řízení celého projektu. Při něm by NATO evropským státům mělo poskytnout veškerou možnou podporu. Touto cestou by se podle Clintona mohlo celé mezinárodní společenství lépe a efektivněji spojit v boji proti terorismu a pozice USA v Iráku by byla silnější než za současného stavu.
