Škromachovy umístěnky

Nový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach přišel se zajímavým nápadem: Dáme absolventům práci místo sociálních dávek. Naučíme je pracovat a ne se válet za státní peníze. Na první pohled dobrá myšlenka. A co na druhý? Absolventi se možná naučí pracovat, ale vůbec se nenaučí práci hledat. Také pochopí, že téměř neexistuje svoboda volby. Státem přidělené místo se přece neodmítá! A stát přece nejlépe ví, kde je koho potřeba. Kromě toho se vytvoří situace, kdy státem poprvé zaměstnaní budou patrně i státem podruhé a potřetí zaměstnaní (a počtvrté sociálními dávkami zabezpečení). Soukromý sektor těžko projeví zájem o někoho, kdo si nebyl schopen najít práci normální cestou.

Tím se tato berlička stane těžkou protézou, které se člověk bude nesnadno zbavovat. Jde o snahu vlády vytvářet u nové generace větší závislost na státu a tím si vytvářet své voliče?
Další zápor vidím ve snižování iniciativy mladých lidí. Ono totiž mnoho lidí, kteří nemohou najít práci podle svých představ, začíná podnikat. Takový člověk, pokud je úspěšný, je pro společnost hotovým pokladem - vytváří další pracovní místa. Ovšem podnikání je spojeno s rizikem. Bude-li člověk volit mezi tímto rizikem a sociální podporou, pak ho možná bude ochoten podstoupit. Položí-li však na druhou misku vah teplé dotované místečko, pak podnikat začne skutečně málokdo. Že by další z nástrojů vlády, jak vymýtit malé a střední podnikatele?
Nemenším problémem je přístup zaměstnavatelů. Chtěli by zaměstnat absolventa, ale konkurent na stejné pracovní místo dostává příspěvek od státu. Proč ho nezískat také? Nakonec tedy dojde k tomu, že stát bude dotovat i ta místa, která by vznikla i "normálním" způsobem.
Za nejhorší důsledek považuji dlouhodobou deformaci rozhodování mladých lidí pro určitý druh studia. Bez absolventských míst může svobodný trh fungovat takto: Uchazeč o studium ví, že absolvováním oborů, jako je pedagogika, archivnictví a filozofie se zařadí mezi skupinu s nižším příjmem, v nejhorším případě mezi nezaměstnané. Zvolí proto lukrativnější obor - právo, ekonomii, nebo informatika. Nadbytek ekonomů a právníků vyvolá pokles jejich ceny na trhu práce, naopak nedostatek kvalifikovaných archivářů a pedagogů povede k růstu jejich mezd.
Má-li ovšem student záruku uplatnění, nepřemýšlí tak zodpovědně nad volbou oboru, ale volí spíše podle svých zájmů. Různé profese pak mohou být stěží hodnoceny co nejpřesněji podle svého významu. Nebude-li existovat pro vzdělávací instituce spolehlivé měřítko v podobě uplatnění absolventů, nevznikne potřebný tlak na zrušení nadbytečných a zbytečných oborů, ani na vytvoření nových a přínosných.
Petr Kamberský napsal 31.července v Mladé frontě Dnes, že "socialisté mají v hlavách malinko zmatek". Obávám se, že neměl pravdu. Obavám se, že socialisté naprosto přesně vědí, čeho chtějí dosáhnout. A zcela upřímně mě to děsí…