"Automatická finanční podpora v nezaměstnanosti nemotivuje k hledání práce. Mladý člověk si musí zvyknout, že má povinnost pracovat. Když jen tak přežívá na podpoře, ztratí vědomosti, které za studií získal. Bez praxe má malou šanci uspět při hledání zaměstnání. A nezvykne si ani na to, že musí ráno vstávat," říká Škromach.
Kdyby jeho plán účinkoval už nyní, týkal by se asi padesáti tisíc lidí. Každý devátý z 455 tisíc českých nezaměstnaných dosud nepracoval. V zemích EU je takových lidí mezi nezaměstnanými méně.
Ministr práce označil tento krok za jednu ze svých priorit. O zrušení finančních podpor v nezaměstnanosti pro mladé lidi bez pracovních zkušeností uvažoval už jeho předchůdce a současný premiér Vladimír Špidla. Svůj záměr však nedotáhl do konce.
Evropským průkopníkem hesla "Práce místo podpor a dávek" je v Evropě britský premiér Tony Blair. Žádný mladý Brit bez pracovních zkušeností nemohl po Blairově nástupu k moci dostat dávky v nezaměstnanosti. Když Blair svůj program odstartoval, bylo bez práce téměř milion mladých Britů. Dnes z nich 250 tisíc využívá státem dotované místo. Mnozí mladí lidé si však raději sami našli místo.
Škromachův návrh nemusí automaticky ulehčit státním financím. Jedno dotované pracovní místo totiž přijde rozpočet v průměru na dvanáct tisíc měsíčně. Avšak experti říkají, že jsou to výrazně lépe investované peníze než vyplácení podpor.
Rozhovor MF DNES se Zdeňkem Škromachem
Kopírujeme britský vzor: absolventi musí pracovat
Každý devátý nezaměstnaný v České republice ještě nikdy nevydělával. Ministr práce Zdeněk Škromach chce snížit nezaměstnanost tím, že tyto lidi přiměje pracovat. Žádný mladý člověk bez pracovních zkušeností už by v budoucnu neměl dostat šanci vzít si od státu podporu a nic nedělat.
Pokud chce, aby mu živobytí zajistil stát, bude muset přijmout dotované místo. Škromach připouští, že poté, co takový zákon začne platit, státní rozpočet vydá na dotovaná místa víc než za podpory. "Vždy je lepší dát víc prostředků na to, aby lidé měli práci, než aby pasivně pobírali podporu," řekl Škromach.
Pokud by například nyní stát dokázal vytvořit pracovní místa pro 55 tisíc absolventů, kteří nemají práci, nezaměstnanost by klesla ze současných 8,7 přibližně na 7,7 procenta.
Škromach se chystá použít taktiku, která se velice vyplatila britskému premiérovi Tonymu Blarovi. Poté, co se jeho strana ujala moci, odřízl mladé lidi bez pracovních zkušeností od sociálních dávek a podpor a naopak investoval ze státního rozpočtu vysoké sumy na vytvoření nových míst.
Tyto částky se mu navíc rok od roku daří snižovat. Stále více mladých Britů si totiž raději kvůli větší možnosti osobního výběru najde práci samo, než aby jim dotované místo přiděloval úředník ministerstva práce. Blair je tak svou politikou dotlačil k tomu, aby se sami poohlíželi po práci.
Britská nezaměstnanost dnes patří k nejnižším v Evropě, přestože na tom země není ekonomicky zrovna nejlépe. Mezi nezaměstnanými je jen sedm procent mladých lidí bez praxe, kteří navíc získávají zkušenosti právě na dotovaných místech.
Dveře k podpoře v nezaměstnanosti mají zavřené i mladí Nizozemci. I Amsterdam se může pochlubit nízkou nezaměstnaností. Právě britský nebo nizozemský model dávají ekonomové často za příklad ostatním zemím Evropské unie, které se letos na jaře zavázaly, že se pokusí dostat co nejvíce lidí z řad příjemců sociálních dávek a podpor do práce.
Především mladí lidé s nižším vzděláním jsou velkým problémem Česka. S výjimkou Řecka a Itálie nemá žádná země patnáctky mezi nezaměstnanými více než desetinu mladých lidí bez praxe; v Česku je to momentálně téměř 12 procent. Devět z deseti lidí přitom nenavštěvuje ani žádné rekvalifikační programy organizované úřady práce. V Evropě k tomu stát nutí nejméně polovinu mladých lidí bez práce.
