"Ráno jsem podepsal dokument, který umožní navázat na předchozí spolupráci," upřesnil v úterý americký šéf diplomacie Colin Powell. Podle něho rozhodnutí USA obnovit ekonomickou pomoc přímo souvisí s novým zákonem, který parlament schválil.
Spojené státy mají poskytnout Bělehradu pro letošní fiskální rok pomoc ve výši 40 milionů dolarů.
"Je to uznání toho, co naše vláda udělala za posledního půldruhého roku," komentoval americké rozhodnutí šéf jugoslávské diplomacie. Ten nyní doprovází srbského premiéra Zorana Djindjiče ve Washingtonu.
Zákon vychází Haagu vstříc
Nedávno schválený zákon o spolupráci s mezinárodním trestním tribunálem pro válečné zločiny (ICTY) umožňuje vydávat jugoslávské občany ke stíhání do Haagu. Vyšetřovatelé také získali přístup k archivům, svědkům a dalším zdrojům usnadňujícím vyšetřování válečných zločinů.
Zmizela tak hlavní překážka pro zadržení a extradici hlavních spolupracovníků bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče z let 1998-99. Zákon se týká i dalších podezřelých, kteří se skrývají na území Jugoslávie.
Nová právní norma, která je kompromisem mezi partnery ve vládnoucí koalici, se však vztahuje jen na občany, kteří už byli obviněni ICTY. To jsou zhruba dvě desítky lidí. Další, kteří budou obviněni později, by měli být souzeni jugoslávskými soudy.
Na schválení normy tlačily USA
Pro zákon se vyslovila většina poslanců dolní komory parlamentu. Parlament přijal tento normativní akt pod tlakem USA, které odmítaly poskytnout Bělehradu další finanční pomoc, pokud nepodá konkrétní důkazy spolupráce s ICTY. Jugoslávské vedení dosud odmítalo vydávat své občany do Haagu s tím, že pro to není zákonný podklad.
Podle zákona, proti němuž se ostře postavili Miloševičovi spojenci, mohou být první obvinění zadrženi po uveřejnění dokumentu v oficiálním věstníku. Poté musí místní soud vydat zatykač a nařízení policii k zatčení podezřelého. Převoz do Haagu se pak uskuteční během několika týdnů, v nichž má obviněný možnost se odvolat.
