I Chirakovi dlouholetí rivalové od včerejška považují za povinnost volit ho ve druhém kole, které se bude konat 5. května. Chirac má náhle naději, že v něm získá více než tři čtvrtiny hlasů.
Úřadující francouzský prezident bude mít ve druhém kole také až zoufalou podporu kolegů z evropských politických kruhů. "Je nanejvýš politováníhodné, že krajní pravice má takové zisky," řekl včera německý spolkový kancléř Gerhard Schröder a v podobném duchu se ozývali i další politici.
Le Pen je znám jako útočník proti stavbě Evropské unie. Volby, v nichž Le Pen bezprecedentním způsobem uspěl proti premiéru Jospinovi, jsou považovány za důkaz krize současného politického systému Francie a historický propad politického establishmentu.
Politologové se včera shodovali, že za tento výsledek může neschopnost prezidenta a premiéra oslovit voliče tématy, jež se jich týkají, jako je bezpečnost a přistěhovalci. Současně však zdůrazňovali, že zcela nečekaný triumf Le Pena byl ve skutečnosti hlavně protestním odmítnutím Chiraka a Jospina.
Le Pen se svezl na vlně protestu
Zemětřesení, šok a hanba, tak reaguje Francie na výsledky prvního kola nedělních prezidentských voleb. Nikdo včera ještě plně nestrávil to, že za současným prezidentem Jacquesem Chirakem se umístil překvapivě kandidát extrémní pravice a populista Jean-Marie Le Pen.
| Jak to dopadlo |
|
- neogaullistický obhájce mandátu Jacques Chirac 19,88 procenta hlasů - Jean-Marie Le Pen, šéf extrémněpravicové Národní fronty-16,86 procenta hlasů - premiér a kandidát socialistů Lionel Jospin- 16,18 procenta hlasů - Volební neúčast dosáhla rekordních 28,4 procenta (Reuters) |
Mimořádný úspěch Le Pena (17,2 procenta), který jen o tři procenta zaostal za vedoucím Chirakem, se vysvětluje v zásadě několika důvody. Klíčovým tématem volební kampaně byla bezpečnost, "sécurité".
Pro Le Pena to nebyl žádný problém a ve svých vystoupeních se o tom vlastně ani nijak výrazně zmiňovat nemusel. Už léta obhajuje pořádek a ostře brojí proti ilegální imigraci, kterou označuje za hlavní příčinu růstu kriminality v zemi.
A má evidentně úspěch, dělníci a nižší třídy obyvatelstva mu naslouchají, přikyvují jeho rasistické rétorice. Naopak Chirac a socialistický kandidát Lionel Jospin nenabídli lepší alternativu a byli v očích veřejnosti velmi málo přesvědčiví. Nikdo jim prostě nevěřil, že nyní začnou s obavami spoluobčanů něco dělat, když doposud, jak to řekl jeden rozzlobený volič, "nehnuli ani prstem".
Komentátoři se proto shodují v jednom: volba Le Pena nebyla v podstatě hlasem jemu, ale protestním hlasem proti tradičním kandidátům, jak pravice, tak levice.
Jejich volební kampaň byla "nulle", tedy úplně o ničem. Nedokázali ničím zaujmout, přitáhnout voliče a mobilizovat. Takřka 28 procent Francouzů z apatie k volebním urnám ani nepřišlo, což je na francouzské poměry skutečně alarmující číslo.
Zajímavá je i celková roztříštěnost odevzdaných hlasů, které se nakonec rozptýlily mezi šestnáct oficiálních kandidátů. Po vyhlášení výsledků se Francie postupně vzpamatovává z otřesu.
Všem je jasné, že teď je třeba jednat a postavit Le Penovi hráz. Jde přece o demokracii, a fašista, jak mnozí Francouzi Le Pena označují, nesmí dostat nejmenší šanci. Ve velkých francouzských městech, Paříži, Toulouse a Marseille, již včera pochodovaly průvody proti Le Penovi. Demokratická politická scéna se sjednocuje a bez ohledu na ideologii se staví za Chiraka.
Politici říkají: Budeme podporovat Chiraka, a to nejenom proto, abychom zastavili Le Pena v jeho nebezpečném tažení, ale bude to volba za novou demokracii. Zdá se, že prezident Jacques Chirac, i přesto, že v neděli také selhal, má zvolení do druhého funkčního období jisté.
Ale pozor, času není příliš mnoho, hlásí pozorovatelé. Do rozhodujícího volebního klání zbývá necelých čtrnáct dní, druhé kolo prezidentských voleb je naplánováno na první květnovou neděli.
Prozatím je však jisté pouze to, že extrémní pravice vůbec poprvé v historii páté republiky postupuje do druhého kola, zatímco socialisté jsou z dalšího boje o prezidentský post vyloučeni.
Žádný průzkum veřejného mínění nic takového nesignalizoval, Francouzi jsou doslova zděšeni, a tak není divu, že padají silná slova o krizi politického systému a ohrožení demokracie.
