Tribunál Miloševiče nepustil

Mezinárodní tribunál zamítl žádost jugoslávského exprezidenta Slobodana Miloševiče o dočasné propuštění. Muž, který je obviněn z válečných zločinů a genocidy na území Chorvatska, Bosny a Kosova, si chtěl na svobodě připravovat obhajobu. "Mohl bych se lépe připravit a vést svou obhajobu," napsal Miloševič v žádosti o propuštění, kterou podal minulý týden.

Slíbil, že pokud bude propuštěn, nemíní z Haagu, podle něho místa nespravedlnosti a lží, uprchnout.

Soudci ho ve svém rozhodnutí ujistili, že práva na obranu mu zůstanou zachována, i když propuštěn nebude.

"Soudní proces už začal a senát si není jist, zda by se znovu dostavil k soudu, kdyby byl propuštěn, a zda by neohrožoval oběti, svědky a další lidi," řekl na vysvětlenou předsedající soudce Richard May.

Miloševič, vystudovaný právník, na počátku procesu odmítl jmenovat obhájce na důkaz toho, že neuznává legitimitu soudu, a tedy ani procesu. Odmítá
komunikovat i s nezávislými experty, které jmenoval soud, aby mu pomáhali.

Miloševičovo slyšení se kvůli ohni odložilo
V restauraci mezinárodního tribunálu v Haagu v úterý hořelo. Nikdo nebyl zraněn. Hasiči a záchranáři ale budovu evakuovali poté, co se po chodbách rozšířil hustý kouř. Slyšení s jugoslávským exprezidentem Miloševičem proto bylo odloženo na středu, uvedl mluvčí tribunálu Jim Landale.

Uzavřena byla i část hlavní ulice u tribunálu. Soudci, zaměstnanci tribunálu a novináři našli prozatímní útočiště v nedalekém kongresovém centru.

Kvůli požáru se odložila i další plánovaná slyšení. Zatím není jasné, zda některé z nich nezačne ještě odpoledne.

Předchozí vývoj 28. února
Miloševič viní žalobu z odposlechu telefonů
Slobodan Miloševič obvinil žalobce, že odposlouchávají jeho telefony s právními poradci. Exprezident se zodpovídá před tribunálem pro bývalou Jugoslávii v nizozemském Haagu ze zločinů proti lidskosti a z genocidy. Obžaloba, proti níž Miloševič zaútočil podruhé v krátké době, obvinění odmítla. Nicméně vyšlo najevo, že tribunál hovory nahrává.

Miloševič poukázal na fakt, že všechny otázky, které žalobci položili svědkovi Halitu Baranimu, se týkají problémů, jež telefonicky konzultoval se svými poradci. "Tribunál má povinnost toto zneužití vyšetřit," připomněl soudu Miloševič.

Zástupce hlavní žalobkyně Geoffrey Nice popřel, že by obžaloba měla přístup k Miloševičovým telefonátům. Obvinění vznesená bývalým jugoslávským prezidentem označil za "nepodložená".

Představitel haagského tribunálu připustil, že Miloševičovy telefonické rozhovory jsou skutečně zaznamenávány - z bezpečnostních důvodů. K nahrávkám by ale obžaloba neměla mít přístup.

Exprezident zaútočil proti obžalobě podruhé v krátké době. "Obžaloba si přeje sedět na dvou židlích, jako žalobci a jako soudci zároveň," prohlásil ve středu Miloševič, který míní, že proti němu obžaloba staví "falešné svědky".

"Usáma bin Ládin by mohl také předstoupit mezi svědky ke Kosovu a mohl by přísahat, že viděl George Bushe, jak házel granáty a bomby na Pentagon a na Bílý dům," reagoval rozezleně Miloševič.

SVĚDCI ŽÁDAJÍ OCHRANU

Mezi svědky, kteří vypovídají proti Slobodanu Miloševičovi, jsou oběti údajného mučení a útisku ze strany srbských sil a bývalých přívrženců exprezidentova režimu. Někteří požádali o soudní ochranu nebo o anonymitu z obavy před odvetou vůči nim nebo jejich rodinám.

Miloševič čelí svědkům obžaloby
Obránce lidských práv z Kosovské Mitrovice Barani je dalším z mnoha svědků vypovídajících proti Miloševičovi. Tribunál exprezidenta obviňuje z odpovědnosti za zločiny, k nimž došlo za jeho vlády během válečných událostí v Bosně, Chorvatsku a v Kosovu.

Před soud již předstoupil australský policista a vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Stephen Sparg, aby předložil mapy Kosova a míst, z nichž srbské síly v rámci etnické čistky údajně vyhnaly 800 tisíc kosovských Albánců.

Jako první vypovídal Mahmut Bakalli, který se snažil v Bělehradě přesvědčit Miloševiče, aby se zasadil o snížení napětí mezi Srby a etnickými Albánci. Jeho svědectví, že se Srbové v Kosovu dopouštěli apartheidu na albánské populaci, Miloševič odmítl.

Tribunál tápe, kdo Miloševiče informuje
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu netuší, odkud Slobodan Miloševič získává cenné informace o svědcích obžaloby. "Samozřejmě má legální poradce, kteří pro něho během procesu pracují. Je možné, že mu tyto informace získávají právě oni," připustil mluvčí tribunálu Jim Landale.

Někdo také Miloševiče zásobuje vojenskými údaji z Kosova. "Je logické, že bývalý prezident získával informace nedovoleným způsobem, když byl ještě ve funkci," podotkl jugoslávský ministr vnitra Zoran Živkovič.

JAK SE BÝVALÝ PRÁVNÍK HÁJÍ?

* Slobodan Miloševič je ve věznici OSN ve Scheveningenu nedaleko Haagu zadržován od poloviny roku 2001. Jako studovaný právník se rozhodl obhajovat sám, ale soudu vytýká nerovnost prostředků. Kromě toho dal několikrát najevo, že Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii nepovažuje za legální instituci.
* Zatímco pro obžalobu pracují týmy specialistů, Miloševič má pouze telefon. Nemá oficiální obhájce, ovšem využívá služeb rozsáhlého týmu poradců, kteří mu zejména připravují právní analýzy, shromažďují dokumenty a vypracovávají argumentaci.

Manželka: Muži pomáhají "přátelé"
Manželka exprezidenta Mira Markovičová prohlásila, že o svědcích, kteří si během procesu předvolává obžaloba, informují Miloševiče jeho "přátelé".

Kromě rodiny se Miloševič může podle manželky spojit už jen s Mezinárodním výborem na obranu Slobodana Miloševiče.

"Informace mu dodávají kamarádi, přátelé, spolupracovníci, soudruzi ze strany. Je denodenně v telefonickém kontaktu s výborem, každý den volá některému ze svých spolupracovníků," uvedla Mira Markovičová.

Exprezidentova žena si také postěžovala, že telefonické linky s výborem byly v úterý 26. února ráno zablokovány. Nikoho však z tohoto rozhodnutí, které nebylo v Bělehradě oznámeno, neobvinila. "Všechno, co Miloševič má, je telefonní kabina u jeho vězeňské cely," podotkla Markovičová.

Exprezident opět žádal propuštění
Slobodan Miloševič poněkolikáté zopakoval požadavek, aby byl propuštěn na svobodu a mohl se tak plně zhostit své obhajoby. "Žádám vás, abyste mě propustili na svobodu. Víte dobře, že nemíním uprchnout z tohoto místa nespravedlnosti, kde je souzen můj národ i má země," uvedl Miloševič.

SLOBODAN MILOŠEVIČ U SOUDU

* Miloševič je obviňován ze zločinů proti lidskosti, z válečných zločinů a z genocidy. Proti bývalému jugoslávskému prezidentovi bylo vzneseno 66 obvinění z odpovědnosti za zločiny, spáchané za jeho vlády během válek v Chorvatsku, v Bosně a v Kosovu.
* Vyšetřovatelé musejí Miloševičovi dokázat, že k těmto krutostem proti civilnímu obyvatelstvu vydal rozkaz nebo že věděl o jejich spáchání podřízenými, přičemž jim v tom nezabránil, ani je nepotrestal.

předchozí vývoj

"Pane Miloševiči, víte, že vaše politické argumenty na nás nepůsobí. Jejich kvalita se nezlepší tím, že je neustále opakujete," přerušil ho v půli věty předsedající soudce Richard May a podotkl, že jeho žádost soud "zváží, až bude vhodná doba".

Miloševičova manželka obhajovala ve federálním parlamentu jeho rozhodnutí hájit se sám před soudem.

"On je sám sobě nejlepším právníkem, to vidíte sami. Nikdo ho nemůže zastupovat tak dobře, jako to dělá on sám, protože hájí pravdu a spravedlnost. Vidíte, že udělal dobře, když odmítl obhájce," řekla Markovičová.

Justiční stráž přivedla bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče ke slyšení před Mezinárodní trestní tribunál pro zločiny v bývalé Jugoslávii v Haagu (30. srpna 2001).

Proces s někdejším jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem u mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v nizozemském Haagu. (12. února 2002)

Mladý pár sleduje v kavárně v Bělehradu přímý přenos procesu se Slobodanem Miloševičem, který začal v nizozemském Haagu. (12. února 2002)

Několik desítek lidí z Bosny a Hercegoviny demonstrovalo v nizozemském Haagu před začátkem procesu s někdejším jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem. (12. února 2002)

Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič se hájí 14. února u haagského tribunálu. Neměli jsme v Jugoslávii a Kosovu žádné oběti, dokud nezačala v roce 1999 intervence NATO, prohlásil Miloševič. (14. února 2002)