"Investice do vzdělání, obory s vysokou přidanou hodnotou založené na znalostech, průhlednost a otevřenost institucí. Tyto vlastnosti jsou klíčové," říká významný ekonom Jeffrey Sachs, profesor Harvardovy univerzity v USA. Česká republika se těmito ctnostmi zatím pochlubit nemůže. Mezi 75 nejvyspělejšími státy skončila na 35. místě.
Světovou jedničkou je Finsko následované USA. Velmi dobře si vedou i ostatní skandinávské země. Vědci poprvé popsali silné a slabé stránky jednotlivých zemí. V Česku se uplácí, lidé tu nejsou příliš vzdělaní, nevěří politikům, stát nemá schopné úředníky a šéfové se bojí dát pravomoci podřízeným a soustřeďují moc jen ve svých rukách. Mezi další české handicapy patří to, že vláda nepodporuje rozvoj nových technologií.
Ekonomiku škrtí chabá úroveň vzdělání
Proč se tam žije lépe? Ptáme se po návratu z čistých a bohatých zemí na sever či západ od českých hranic. Dokážou tam vymyslet a udělat věci, které mají vyšší hodnotu, jsou jedinečnější a ve světě je o ně větší zájem. A uměli si pro to vytvořit podmínky. Česká republika s těmi nejlepšími zatím soutěžit nedokáže.
Vědci z Harvardovy univerzity v USA přesně popsali naše slabiny a silné stránky. I přes spíš kritické hodnocení domácích poměrů jsou místa, kde je Česko na špici. Loni jsme dokázali být pátí na světě ve vzestupu přímých zahraničních investic. Přes všechnu kritiku nepříliš valné vzdělanosti se nám daří zvyšovat vývozy moderních technologií.
Daně firem jsou podle studie sedmé nejpříznivější na světě. Tady bohužel soupis kladů končí. Česká republika nepatří k ekonomikám založeným na znalostech. Právě takové země přitom světu na začátku třetího tisíciletí jednoznačně vévodí.
"Investice do znalostí jsou prioritou číslo jedna. Země, která se nevydá touto cestou, skončí spíš jako levná dílna pro zboží s nízkou přidanou hodnotou," říká Michael E. Porter, ekonom z Harvardovy univerzity v USA. Finsko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko - typické ekonomiky postavené na znalostech.
"Sedmdesát procent lidí má vysokoškolské vzdělání. Je to jeden z klíčů k našemu úspěchu," řekl finský premiér Pailo Lipponen. V České republice se vysokoškolským diplomem může pochlubit jen kolem 8 procent lidí. V evropském měřítku je to podprůměrné číslo. Státu stále chybějí na vysoké školy peníze a žádná reforma, která by měla tento stav zlepšit, se zatím nerýsuje.
Vládní agentura CzechInvest již dlouho plánuje rozšířit investiční pobídky i na vyspělé služby, výzkum a jiné oblasti s vysokou přidanou hodnotou. Tyto obory však mají velké nároky na vzdělání. Investoři z této oblasti jdou právě po znalostech. "Nabídka kvalifikovaných lidí tady není příliš velká," říká Jiří Bavor, ředitel IBM pro Českou republiku. "Na řadu pozic přitom stačí bakalářské vzdělání," dodává.
Skandinávské země se drží ve světové špičce navzdory velmi vysokým daní, které musí platit lidé i firmy. "Výška daní sama o sobě není klíčová. Důležité je, na co ty peníze jdou, a ve Skandinávii se investují především do vzdělání. Je dostupné a velmi kvalitní," říká ekonom Jeffrey Sachs, profesor Harvardovy univerzity v USA.
V Česku však do školství neputuje mnoho peněz a většina politické reprezentace zatím tvrdošíjně odmítá školné, které by řady vysokoškoláků rozšířilo. Neexistuje mezinárodní instituce, která by Českou republiku nekritizovala za korupci. Bez jednoduchých, průhledných, otevřených institucí a vztahů se přitom na svět nedotáhneme.
"Zkorumpovaná země nemůže být úspěšná," říká finský premiér Lipponen, jehož země je v boji s úplatky na špici. V úplatcích úředníkům, celníkům či při zadávání veřejných zakázek je Česká republika nesrovnatelně horší než všechny země EU. Ocitá se ve spolčenosti takových zemí, jako je Kolumbie či Bangladéš.
Ani tady se bohužel nic nelepší. Minulý týden vláda rozhodla prodat české hutě bez výběrového řízení. Privatizace a veřejné zakázky poslední doby jsou zahaleny do velmi husté mlhy. Investoři se pak právem obávají, nakolik jsou v Česku chráněna jejich práva. Naši schopnost prosadit se sráží k zemi i nekompetentnost úředníků a obtížné vyřizování formalit.
"Především na obecní úrovni máme s úřady špatné zkušenosti. A byrokracie, která je nutná, když chcete vyřídit pracovní povolení pro zahraničního manažera, je často zoufalá. Dobré zákony nestačí, když v praxi věci fungují špatně," popisuje největší nešvary Česka v očích zahraničních investorů Radomír Sabela, šéf Philipsu pro Českou republiku.
Ani domácí manažeři nejsou nejlepší vizitkou. Často jsou posedlí mocí a bojí se dát pravomoci svým podřízeným. A výkonnost vedení domácích firem nás řadí až na samé dno světového žebříčku. Pochvalu nesklízíme ani za kapitálový trh. Firmy mají jen malou šanci jít si pro peníze na pražskou burzu.
