"Znepokojuje mě, kam se ubíráme," podivuje se stará žena nad novým světem kolem sebe. "Skutečně chcete, aby vaše dcery nebyly obřezány?" ptá se nevěřícně. Ztrácíme naši kulturu, dodává.
Podle amerického listu The New York Times ale zejména zemědělci z jihozápadu země posílají své dcery do ženiny prostorné hliněné chýše dál. Každou z dívek vezme Pacifica Kemuntová do zadní části svého domu, kde ji posadí na kus dřeva podepřený kamenem. Vkleče jim pak rychlým pohybem nože odřízne klitoris.
Život určila věštba
Kemuntová za třicet let obřezala tisíce dívek, první byla její dcera. Žádná z nich podle ní nezemřela a nesetkala se ani s vážnějšími komplikacemi. Pokud došlo k rozsáhlejšímu krvácení, použila tradiční léky, aby je zastavila.
Kemuntová si prý takový život sama nevybrala. Poté, co v mládí onemocněla, prohlásila věštkyně, že je povolána dělat tuto práci. Kemuntová v souladu s tradicí obětovala devět koz a býčka. Teprve pak dostala od rady starších obřadní nůž.
Na rituál má žena úřední povolení
Nožík nyní schovává v plastikovém sáčku společně se zvonečky, které nosila během ceremonie na kotnících. Má i ručně psané osvědčení, že smí rituál vykonávat. "Výše jmenované se povoluje obřezávat dívky," napsal před dvaceti lety pobočník náčelníka. Jeho současný kolega ale smí zatknout ty rodiče, kteří své dcery přimějí k obřízce.
Změnu postoje úřadů ale vítají ti, kteří už víc než půl století tuto praktiku označují za mrzačení ženských pohlavních orgánů. I přes jejich odpor se ale obřízku asi nikdy nepodaří zcela vymýtit.
Postoj k obřízce rozděluje i příbuzné Kemuntové
Příkladem může být i Kemuntové rozvětvená rodina. Ženu se totiž od její práce snaží odradit i jedno z jejích vlastních vnoučat. Daniel Mokaya napsal o nebezpečí obřízky dokonce knihu.
"Není to špatná žena, není zlá. Nechtěla dívkám ubližovat. Časy se ale změnily," říká Mokaya, který na ženskou obřízku změnil názor během své práce pro humanitární organizaci v Somálsku. Tam se provádí širší forma obřízky než u něj doma.
Zahrnuje většinou odstranění vnějších částí ženských pohlavních orgánů (stydkých pysků a klitorisu). Bolestivý zákrok, který ohrožuje život žen, je připravuje o sexuální cítění.
Mokaya teď vede na venkově semináře, kde mluví o rizicích zákroku. Patří mezi ně neplodnost a větší šance nakazit se při souloži virem HIV. Muž ale zastánce tradic zcela neodsuzuje.
I on sám po většinu svého života totiž považoval obřezávání děvčat za normální součást jejich výchovy. Dívky, které tento obřad nepodstoupily, stály mimo komunitu. Byly provdávány za starší muže jako třetí nebo čtvrté manželky. Tvrdilo se také, že neobřezané ženy mají potíže s otěhotněním.
Odpůrce obřízky nechal dceru před lety obřezat
Tradičním rituálem, prováděným ve věku dospívání, prošlo sedm Mokayových sester, stejně jako jeho žena. Když se jim narodila dcera, absolvovala ho také.
Teď však Mokaya považuje tuto praktiku za zastaralou a škodlivou. Své dceři se v dospělosti za to, že ji musela podstoupit, omluvil. Své syny aktivista vyzval, aby pomohli, až se stanou rodiči, s touto tradicí skoncovat.
Důkazem, že tradice umírá pomalu, je ale další členka rodiny Kemuntové osmiletá Nyatichi. Minulý měsíc byla totiž obřezána.
"Ona ani neví, co se jí stalo," říká její vzdálený strýc Mokaya, který se snažil rituálu zabránit. Ten ale nakonec proběhl celý, včetně oholení hlavy. To symbolizuje, že se z dívky stala žena. "Ví, že už není malá holčička, ale to je vše, co z toho chápe," dodává odpůrce obřadu zklamaně.
|
Zákaz ženské obřízky do 18 let |
|
"Žádná osoba nesmí vystavit dítě kulturním rituálům, zvykům nebo tradičním praktikám, které by mohly negativně ovlivnit život, zdraví, sociální blahobyt, důstojnost, fyzický nebo psychický rozvoj dítěte," stojí v zákoně, který nedávno schválil keňský parlament. |
