Stejnému týmu se zcela nedávno podařilo dosáhnout významného úspěchu při léčbě těžce nemocné dvacetileté Britky, která se touto dosud nevyléčitelnou chorobou nakazila.
Ta byla před léčbou prakticky ochrnuta a lékařům se podařilo zlepšit její stav natolik, že mohla opět chodit. V jejím případě však členové Prusinerova týmu zatím neuvedli, zda při úspěšné léčbě použili zmiňované molekuly.
Mezi lidmi se Creutzfeldt-Jakobova choroba přenáší původcem podobným viru buď transplantací orgánů, nebo z matky na plod. Takzvaná nemoc šílených krav se s chorobou spojuje pro totožné klinické příznaky, které se projevují degenerací mozkových vláken a vláken prodloužené míchy.
U pacienta postiženého Creutzfeldt-Jakobovou chorobou nastávají změny v psychice, posléze přichází útlum, demence a smrt.
Vědci budou lék zkoušet na lidech
Výzkumníci v San Francisku začnou brzy zkoušet, zda léky používané proti malárii a schizofrenii jsou účinné zatím na Creutzfeldt-Jakobovu chorobu, jejíž jedna varianta je považována za lidskou formu nemoci šílených krav (BSE).
Výzkumníci z Kalifornské univerzity získali federální souhlas s tím, aby přijali pro výzkum provedený před koncem tohoto roku asi tři desítky těžce nemocných pacientů.
Do této skupiny mohou být zařazeni jen nemocní, kterým zbývá pouhý rok života. Lékaři jim budou podávat dávky léku proti malárii quinacrinu a proti schizofrenii působícího chlorpromazinu.
Oba tyto léky vykázaly slibné výsledky na buňkách myší infikovaných priony, abnormálně uspořádanými proteiny, které vyvolávají varianty Creutzfeldt-Jakobovy nemoci. Výzkum řídí profesor Stanley Prusiner, který získal v roce 1997 Nobelovu cenu za objev prionů.
Dvěma ženám, jedné Britce a jedné Američance, byl na univerzitní klinice již podán lék proti malárii v souladu s postupem amerického Úřadu pro potraviny a léčiva, podle něhož se může experimentální terapie uplatňovat na smrtelně nemocných pacientech.
Rodina britské pacientky prohlásila, že se u ní projevilo významné zlepšení. Výzkumníci jsou opatrnější a zdůrazňují, že ženy nejsou součástí výzkumu že nelze vyvozovat žádné závěry k jejich reakci na lék. "Nevíme, jak bude tato sloučenina působit v lidském organismu," řekl Fred Cohen zabývající se na univerzitě výzkumem prionů.
"Výzkum jen zřídka postupuje od zkoušek na zvířecích buňkách na lidi tak rychle, ale dosavadní vývoj odůvodňuje tuto rychlost," vysvětluje George Carlson, další odborník na priony na McLaughlinově výzkumném ústavu v Bozemanu ve státě Montana. "Jde o něco, co se dá testovat hned přímo. To je na tom vzrušující," říká v této souvislosti Carlson.
