Kursk zůstává i po roce na mořském dně

U příležitosti prvního výročí potopení ruské jaderné ponorky Kursk proběhla v severoruské námořní základně Vidjajevo nedaleko Murmansku smuteční vzpomínková tryzna. Zúčastnilo se jí asi 300 pozůstalých po 118 námořnících, kteří zůstali i s ponorkou na dně Barentsova moře. Kursk se potopil loni 12. srpna, a přestože již byly zahájeny vyprošťovací práce, o příčinách výbuchu na palubě panují dosud stále jen dohady.

Pozůstalí v doprovodu nejvyšších důstojníků flotily v čele s velitelem ruského vojenského námořnictva Vladimirem Kurojedovem položili květiny a uctili památku obětí minutou ticha na přístavním molu v místě bývalého stálého kotviště Kursku, odkud ponorka vyplula na svou poslední plavbu. Právě zde má být vybudován pomník se jmény všech zahynulých námořníků posádky Kursku.

Ruské úřady letos nepovolily převoz pozůstalých na místo katastrofy na moři, jako tomu bylo loni nedlouho po katastrofě. Chtěly se tak vyhnout případným novým výbuchům emocí poté, co loni se tři pozůstalí pokusili skočit z lodi do vody a ukončit tak život vedle svých blízkých.

Celodenní tryzna pokračovala bohoslužbou ve vojenské základně.

Vzpomínkové bohoslužby za posádku Kurska se konaly i v mnoha kostelích po celém Rusku, zejména v přístavních městech a v rodných obcích zahynulých námořníků.

Kursk zůstává na mořském dně
Vrak s dvěma jadernými reaktory a nevybuchlými torpédy nyní leží v hloubce 108 metrů asi 150 kilometrů severovýchodně od přístavu Murmansk.

Již loni v listopadu bylo z potopeného plavidla při náročné operaci rusko-norského týmu vyzvednuto dvanáct mrtvých těl, většina obětí je však stále na palubě.

Rusové se bojí vyzdvihnout příď Kursku.

Kursk možná pomohou vyzvednout tuleni.

Kursk vyzvednou drapáky z Česka.

Snahy vyzvednout ponorku narážejí na odpor části rodin posádky, která tvrdí, že v souladu s námořnickými pravidly by mrtví měli být ponecháni na dně moře.

Vyzdvižení ponorky by však mohlo objasnit příčinu katastrofy. Panují také obavy z možného jaderného zamoření.

Ruské velení nakonec rozhodlo vyzdvihnout jen trup ponorky, kde jsou reaktory, ale bez poškozené přídě se zbylými torpédy. Oficiálně je to zdůvodňováno tím, že by při manipulování s přídí by mohlo dojít k dalším výbuchům a tedy i novým tragédiím.

Někteří pozorovatelé však za takovým postupem vidí snahu vojáků nepustit k utajovaným zbrojním technologiím na přídi zahraniční odborníky, kteří se na vyprošťování podílejí. Na palubě Kursku byly totiž nejen velmi výkonné protiponorkové rakety Granit (SS-N-19), ale možná i nejnovější typ vysokorychlostních ruských torpéd Škval, odborníky považovaných za jednu z nejničivějších podmořských zbraní.

Archivní snímek ponorky Kursk.

Archivní snímek ponorky Kursk. Po havárii byly oba hnací reaktory zastaveny. Posádka pravděpodobně trpí nedostatkem kyslíku.

Snímek části posádky ponorky Kursk pořízený v květnu 2000 při slavnostním nástupu.

Takto má vypadat spojení Kursku s britskou záchrannou ponorkou LR5 (převzato z ruské státní televite RTR), 20. srpna 2000.

Ruský prezident Vladimir Putin při setkání na základně sedmé divize Severní flotily v obci Vidjajevo tiskne pravici jednomu z pozůstalých po námořnících, kteří zahynuli při havárii ruské jaderné ponorky Kursk. Ruský prezident vyhlásil 23.srpen dnem státního smutku za 118 členů posádky Kursku. (23.srpna 2000)

Archivní fotografie Kursku z přístavu Vidajevo z května minulého roku (15. května 2001).