Rekordní teplo nebude

Rekordního tepla, které meteorologové v minulých dnech předpovídali, se nedočkáme. "Studená fronta přechází nad územím České republiky už od rána," potvrdila pracovnice Českého hydrometeorologického ústavu v Praze Marta Kučerová. Teploty tudíž rekordních 35 stupňů nedosáhnou. Podle aktuální předpovědi by se rtuť teploměrů měla vyšplhat na jižní Moravě k 27 až 31 stupňům Celsia. Kvůli studené frontě, která přichází z Německa, má být na západě Čech maximálně 22 stupňů.

Změna počasí ovlivní i zdraví
Prudké výkyvy v teplotách (a tedy i v tlaku) mohou lidem způsobit zdravotní komplikace. Citliví na změny jsou především lidé s chronickými nemocemi - například kardiaci, astmatici či alergici, jejichž organismus má větší problémy s tím, aby se přizpůsobil novým podmínkám. "Alergici mívají v takových situacích obvykle větší potíže s dýcháním," potvrdila Helena Honomichlová, primářka dětské kliniky Fakultní nemocnice v Plzni.

Zdravotní stav podle ní ještě může zkomplikovat nějaká viróza. "Pro její šíření je vhodné předchozí teplé počasí a její propuknutí může organismus ještě více oslabit," podotkla.

Předpověď na pátek: Skoro jasno až polojasno, v Čechách od západu oblačno a místy přeháňky nebo bouřky, ojediněle i s kroupami. Nejvyšší teploty 27 až 31 st., na západě Čech 22 st, na horách v 1000 m kolem  25 st.C. Mírný jihovýchodní vítr 3 až 7 m/s se bude v Čechách měnit na západní a v bouřkách přechodně zesílí. 

Rekordní teploty 3. 8.: (od roku 1775 měřené v pražském Klementinu)nejvyšší teplota 35 stupňů Celsia z roku 1943, nejnižší teplota 10,2 stupňů Celsia  z roku 1888.
Dlouhodobý průměrný normál: 20,0 st. C.

Potíže přitom nemusí mít jen chronicky nemocní lidé, jakkoli jsou u nich mnohem pravděpodobnější. "I kojenci bývají při výkyvech teplot neklidní, totéž pozorujeme u pubertálních slečen: častěji omdlévají a jsou třeba podrážděnější," uvedla dětská lékařka Ivana Nulíčková.

Důvod, proč tomu tak je, neumějí lékaři přesně vysvětlit a to, co říkají, většinou vychází jen z jejich praktických zkušeností. "Traduje se, že extrémní hodnoty tlaku snáší člověk hůře než jeho náhlé změny, ale proč, to netuším," uvedl primář druhé interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Vratislav Mrázek.

Někteří experti se domnívají, že komplikace mohou souviset mimo jiné s oslabením organismu, který se musí aklimatizovat. "Je jedno, zda je to změna z tepla do chladu, či naopak. Podobné potíže pozorujeme třeba u některých alergických dětí, které v zimě odjedou s rodiči k moři - a dostanou těžký astmatický záchvat," uvedla Honomichlová.

Při vedrech mají lékaři v zásobě řadu doporučení s radami, nejsou však příliš sdílní, jak postupovat při změně teplot, snad kromě té rady, jež je nabíledni: tepleji se obléknout. "Nemocní lidé by rovněž neměli vysazovat léky jen proto, že se zrovna cítí dobře. Při změně počasí se pak mohou komplikace ještě výrazněji rozvinout," upozornila Honomichlová.