Za bájnými blanickými rytíři

Praha - Podblanicko je oblast, kam obvykle nejezdí houfy turistů, a to ani v létě. Zdejší zadumaná krajina má však v sobě zvláštní kouzlo, jež obestře každého, kdo se rozhodne poznat tento kout středočeské pahorkatiny. Uprostřed prázdnin určitě stojí zato, vydat se tam na pořádný špacír. Kvůli špatnému autobusovému spojení tentokrát výjimečně doporučujeme jako výletní den neděli. V této roční době není jistě bez zajímavosti ani to, že míříme do míst, kde v těchto dnech roste hodně hub.

Ze stanice metra C Roztyly nás autobus za rovnou hodinu dopraví do Vlašimi, která je považovaná za srdce podblanického regionu.

Během cesty si můžeme připomenout Jiráskovy Staré pověsti české: Pod skalnatým vrcholem Blaníku, ve východním svahu, je skála v podobě lomeného oblouku. Tam je vchod do hory, tam také prýští pramen. Z něho napájejí blaničtí rytíři své koně, když jednou za čas, za svitu měsíce, vyjedou z hory na palouk...

Od autobusového nádraží je to několik minut k částečně opravenému zdejšímu zámku, který skrývá muzejní expozici. Sbírky stojí za krátkou prohlídku, víc se dozvíme také o magické hoře Blaník, nově je tam otevřena výstava nazvaná Zrcadlo minulosti.

Pak už ale vzhůru do terénu. Vyrazíme po červeně značené stezce nazývané podblanická magistrála. Nejprve nás povede k nevelké obci Kondrac se vzácnou stavbou románského kostela svatého Bartoloměje z počátku 13. století. Jde o venkovskou církevní stavbu, která patří k nejstarším a nejkrásnějším v Čechách.

SPOJENÍ: Tam - busem, odjezd od metra z Prahy-Roztyl v 7.20, příjezd do Vlašimi v 8.20 hodin. Zpět - busem, odjezd z Mladé Vožice v 17.00 nebo v 19.00, příjezd do Prahy-Roztyl v 18.45 nebo ve 20.35 hodin.
KILOMETRY: Vlašim 0, Velký Blaník 7, Malý Blaník 2, Kamberk 5, Šelmberk 6, Mladá Vožice 2, celkem 22 km, varianta přes zlatodůl Roudný je o 2 km delší.
MAPY: Benešovsko a Dolní Posázaví a Česká Sibiř (edice KČT číslo 40 a 41, měřítko 1:50 000)
OBČERSTVENÍ: Vlašim - restaurace a bufet, Kondrac - hostinec, Blaník - bufet na rozhledně, LOuňovice pod Blaníkem - restaurace, Kamberk - hostinec, Mladá Vožice - restaurace.

Z románské podoby chrámu se zachovala loď se dvěma kruhovými věžemi, v polovině 14. století byla přistavěna gotická loď se sakristií. V roce 1918 udeřil do věže blesk a kostel vyhořel. Byl však postupně obnoven, poslední oprava spadá do sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Zajímavostí je i to, že oltář a kazatelna pocházejí z Dolních Kralovic, zatopených želivskou přehradní nádrží.

Za vsí začíná nejobtížnější část trasy - výstup na legendami opředený Blaník, který se tyčí nad okolní krajinou do nadmořské výšky 638 metrů. Trochu potu a námahy rozhodně stojí za pohled, který se nabízí z vrcholu rozhledny ve tvaru husitské hlásky. Nahoru vede něco málo přes sto dřevěných schodů, za vstup zaplatí dospělý deset korun a děti polovic.

Záhadné kamenné valy jsou zbytky hradiště z prvního tisíciletí před naším letopočtem. Před více než sto třiceti lety byl odtud odebrán jeden z kamenů pro základy Národního divadla. Kde však je skála v podobě lomeného oblouku? A co děla svatováclavské vojsko?

Ještě není čas, aby vstalo, napsal Jirásek. To bude ve chvíli největšího nebezpečenství, až se na naši vlast posype tolik nepřátel, že by království roznesli na kopytech svých koní. V rozhodnou chvíli se Blaník otevře, rytíři v plné zbroji vyhrnou se z hory a svatý Václav, jeda na bílém koni, je povede na pomoc Čechům...

Skeptici tvrdí, že takový čas už nastal několikrát a rytíři ho zaspali. Pozoruhodný byl před několika lety případ jisté ženy, která ve stavu sugesce barvitě popisovala vchod do záhadné sluje pod Blaníkem. Podobné pověsti o vojsku ukrytém v kopci se tradují nejen na Oškobrhu u Poděbrad, ale třeba i ve Francii.

Z Velkého Blaníku seběhneme na rozcestí dvou větví červeně značené stezky. Máme na vybranou - buď kratší, ale poněkud náročnější cestu přes Malý Blaník, anebo okliku přes Roudný. V obou případech se sejdeme v Kamberku.

V prvním případě neopustíme červenou značku, při druhé možnosti se v Louňovicích napojíme na žlutou a v úseku mezi Roudným a Kamberkem na zelenou. Malý Blaník, nižší z obou blanických bratří, měří 576 metrů. Na vrcholu je zřícenina kostela z roku 1735, který byl za vlády císaře Josefa II. zrušen. Stále trvají spory o to, kde byl středověký hrad, který král Václav IV. údajně postoupil svému bratranci Prokopovi. Starší údaje dávají přednost Velkému Blaníku, pravděpodobnější však je, že to byl jeho menší protějšek.

Na Roudném býval ještě v padesátých letech zlatý důl. Zbyla po něm obří halda vytěžené hlušiny, podél níž vede zmíněná žlutá značka. V hlušině lze objevit kamínky s lesknoucími se ploškami zlatavé barvy, zlato to však nejspíš nebude. Dřívější Zlaté hory, původně hornické městečko, se vrátily k původnímu názvu Kamberk. Zlato se tam těžilo už před více než sedmi stoletími.

Zbytek cesty půjdeme po červeně značené dálkové stezce. Přivede nás pod rozsáhlou zříceninu hradu Šelmberka z počátku 14. století. Věž s cimbuřím nabízí vynikající rozhled na okolní krajinu. Potom už cesta směřuje do Mladé Vožice, klidného městečka na řece Blanici, připomínaného už ve 13. století. Původně hornická ves sehrála významnou roli v době husitských válek. Roku 1420 tam Jan Žižka ukořistil výzbroj a koně železných pánů poražených u jihočeské Sudoměře. V radnici je památník Mladovožicka. Pamětní deska na náměstí připomíná rodný dům vynikajícího znalce českých hradů, zámků a tvrzí Augustina Sedláčka.

Zpět do Roztyl ke stanici metra pojedeme v podvečer z Mladé Vožice autobusem, který však jezdí jen v neděli.

PŘÍŠTĚ PŘINESEME: Romantickým údolím Dalejského potoka

Rozhledna na Velkém Blaníku je ve výšce 638 metrů nad mořem.

Zámek ve Vlašimi je zčásti opravený. (27. července 2001)

Unikátní kostel v Kondraci má románský původ. (27. července 2001)

Zachovalá věž zříceniny hradu Šelmberka. (27. července 2001)