Před půldruhým rokem mě pražská developerská společnost ECM požádala o vytvořeni studie zástavby pro víceúčelovy komplex na Pankrácké pláni. Vzal jsem to jako mimořádnou příležitost, protože pražská architektura na mě osobně již dlouho dělá velký dojem a svým způsobem mě i ovlivňuje. Zároveň jsem si však od začátku byl vědom také toho, jak velkou vyzvou se tento projekt stane mimo jiné i proto, že zadáni projektu obsahuje také rekonstrukci výškové budovy bývalého Československého rozhlasu.
Výškové budovy z horizontu Prahy nezmizí
Tato 109 metrů vysoká konstrukce je jednou z nejprominentnějších a zároveň nejkontroverznějších objektů na horizontu Prahy. Mně připadalo, že se nedokončený obvodový plášť této budovy stal symbolem neochoty či neschopnosti pražské komunity obecně se vypořádat s problémem pánoramatu hlavního města a také s obtížným dědictvím výstavby v dané oblasti.
Richar Meier: Vystudoval architekturu na Cornell University a v roce 1963 založil v New Yorku svou vlastní kancelář. Mezi jeho projekty patří Getty Center v Los Angeles, High Museum v Altlantě, ředitelství Capal Plus Television v Paříži a barcelonské Muzeum současného umění. V roce 1984 obdržel Pritzkeorvu cenu za architekturu, nejvyšší možné ocenění architekta, v roce 1997 zlatou medaili AIA, nejvyšší ocenění amerického architektonického isntitutu. V téměže roce získal řád japonské vlády Praemium Imperiale za celoživotní zásluhy. |
Podobné rozvojové plány v řadě evropských metropolí (Frankfurt, Londýn, Paříž či Milán) byly výsledkem tlaku otevřeného trhu a požadavků na vytvoření nových příležitostí pro obchod a hospodářský rozvoj, které nemohly být splněny v existující historické infrastruktuře těchto měst.
Přestože existují určité podobnosti, situace v Praze byla podle mého názoru poněkud odlišná. Stát zastával svou vlastní politickou linii, ostentativně poskytoval exkluzívní kancelářské prostory komunistickým podnikům zahraničního obchodu, a co je pro nás architekty nejzávažnější, zanechával za sebou stopy na panoramatu města.
Nicméně ať už jsou příčiny současného stavu Pankráce jakékoliv, historii změnit nemůžeme. Výškové budovy z horizontu Prahy nezmizí. Naším cílem je tedy kreativně dokončit výstavbu bývalé budovy rozhlasu a přitom vytvořit žijící, pulsující obchodní a komerční oblast, která přispěje k rozvoji okolí. Hodláme uvolnit tlak, kterým nezadržitelný rozvoj byznysu zatěžuje historické centrum Prahy a zároveň citlivě zformovat městské panorama tak, aby působilo vyváženě a příjemně ze všech dálkových pohledů, tedy od Pražského hradu, z Letné i odjinud.
Je přirozené, že existují různé názory to, jaký přístup k řešení je nejlepší. Pro mě bylo tudíž velkým povzbuzením, když jsem se dozvěděl, že porota soutěže veřejné architektonicko-urbanistické studie v roce 1997 došla k závěru, že stávající výškové budovy by měly být doplněny dalšími výškovými stavbami. Výsledkem by mohlo být něco, čemu už se začalo říkat Pražský Manhattan.
Co navrhujeme
My jsme došli k podobným závěrům, ovšem s tím rozdílem, že předchozí studie pracovaly s abstraktním zadáním funkčního využití, zatímco my pracujeme s konkrétním programem založeným na obchodních, administrativních, rezidenčních i relaxačních funkcích.
Náš návrh koncentruje nízkopodlažní zástavbu do východní části Pankrácké pláně a vytváří tak koncept lokálních veřejných funkcí při ulici Na Pankráci a při nově vznikajícím Centrálním náměstí: Měřítko této části investičního záměru je přiměřené k návrhu administrativně-obchodní zástavby plánované na místě bývalého autobusového nádraží.
Administrativní funkci jsme umístili do západní části Pankrácké pláně a to ve formě relativně kompaktní skupiny tří výškových objektů. Podle našeho názoru by nemělo dojít k horizontálnímu rozšíření hmoty výškových objektů přes celou oblast tzv. "pankráckého pentagonu".
Nově navržené budovy by naopak měly být limitovány v rozsahu své půdorysné stopy a přesunuty směrem na západ, kde budou lépe plnit svou funkci. Sadová úprava v parteru, která je prodloužením zeleného pásu táhnoucího se od řeky Vltavy a spojující Centrální Park (dříve Park družby) spolu se sadově upravenými pěšími zónami po obvodě a v centru území, vytvoří ekologicky citlivou bariéru proti silným západním větrům.
Nynější výšková budova bývalého Československého rozhlasu bude kompletně zrekonstruována a opatřena novou čirou prosklenou fasádou, která dodá objektu lehkost, otevřenost a transparentnost. Přidáním tří nadzemních podlaží a mírnou úpravou půdorysné stopy dodáváme objektu tolik žádanou efektivitu při využití podlažní plochy.
Možná ještě důležitější však je, že tato úprava zlepší proporci budovy, která se již od počátku jevila jako významný problém. Dvě nově navržené budovy směrem na západ a jih od bývalé budovy Československého rozhlasu pak vytvářejí kompozici na horizontu - nové dominanty a symboly města.
Pojetí města se proměňuje
Ve světě informačních toků a globálních transakcí získává pracovní prostředí a prostředí pro odpočinek nový význam a nový rozměr. Kde dnes lidé chtějí pracovat a kde trávit svůj volný čas? Jaká je interakce mezi pracovním prostředím, městem a světem - jak může být toto prostředí vymodelováno tak aby odpovídalo rychlosti života na prahu třetího tisíciletí?
Co znamená práce a život v moderní pražské čtvrti v globální společnosti? Podobné dotazy provázejí úvahy o záměru investora... Společnost ECM, nám dala možnost navrhnout novou přirozenost - takovou, která je založená na interakci a vzájemně propojených vztazích.
Interakci se stávajícím konstrukčním systémem věže bývalého rozhlasu, propojenost pěších zón a dopravních systémů. Vzniká tak zcela nový charakter zástavby, který odpovídá jejím měnícím se měřítkům. Námi navrhované nové výškové objekty jsou heterogenním souborem, který je jedinečný v čase i v prostoru.
Nebudou to tradiční věžové objekty zasazené do parkové úpravy, ale místa topologického prostoru, která v celkovém vzhledu vyznačují rozdíl v pojetí rozvoje měst kdysi a dnes. Architektura, která chápe, že dnešní prostor není prostorem minulosti. Realizací tohoto projektu mohou investor, město i jeho obyvatelé vstoupit do historie. Vnímám tuto příležitost jako moment, který kombinuje proveditelnost stavebního záměru s příležitostí přispět něčím užitečným k rozvoji nové Prahy. Města, které bude mít silné historické vazby, ale bude také městem dneška i zítřka. Věřím, že to by mohlo Pražany naplňovat pocitem nesobecké pýchy.
 Budova Českého rozhlasu na Pankráci, kterou se vedení rozhlasu snaží několik let prodat |
