Jejich naděje však může být mylná. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO), která se přípravou a tipováním lokalit z pověření vlády zabývá, tvrdí, že i později bude možné úložiště do územního plánu začlenit. "Územní plány jsou dokumenty, které se vyvíjejí a zohledňují poslední vývoj," řekla mluvčí SÚRAO Věra Šumberová.
Územní plán slouží především k zajištění ochrany přírody. Bez něj by mohlo hrozit, že bude do jím zahrnutého území umístěna kupříkladu úložiště, či obecně třeba průmyslová výroba , kterou zde kraj nebude chtít. Kraj je totiž jedním z klíčových účastníků přípravy plánu, jejichž stanovisko je pro zpracovatele plánu (v tomto případě jím dosud je a zřejmě i nadále bude ministerstvo pro místní rozvoj) závazné.
"Plán prozatím nepočítá s výstavbou úložiště v lokalitě Růžená, a pokud tam úložiště nebude zapracováno, bude se tomu muset správa úložišť podřídit," řekl zástupce hejtmana Jihlavského kraje Petr Pospíchal.
V současnosti SÚRAO připravuje geologické průzkumy osmi lokalit v republice, které mají celkovou rozlohu 290 kilometrů čtverečních. Podle harmonogramů by přibližně kolem roku 2016 měl být výběr lokalit na základě průzkumů jejich vhodnosti či nevhodnosti zúžen na jednu finální a jednu záložní variantu. Podle současných předpokladů by úložiště by mělo začít sloužit kolem roku 2065.
"V této fázi by bylo neracionální všechny lokality ve všech územních plánech vymezovat, protože v závěru bude potřeba jen jednoho úložiště o relativně velmi malé rozloze," řekla mluvčí SÚRAO Šumberová. "Teprve poté se úložiště může promítnout do územních plánů a SÚRAO v tomto směru zahájí řízení," dodala.
Samotná lokalita Růžená je nyní předběžně vytyčeným územím o rozloze více než dvaceti čtverečních kilometrů. V závěru by podzemní úložiště mělo podle SÚRAO zabírat na povrchu země plochu asi dvaceti hektarů.
Ano, či ne úložišti na Vysočině? Zatímco ekologické iniciativy Bezjaderná Vysočina a Venkov má budoucnost v současnosti zastávají jednoznačně negativní stanovisko, postoje zástupců obcí se různí. Některé jsou prozatím zdrženlivé a jednoznačný názor nevyslovují, jiné úložiště odmítají a zároveň žádají po SÚRAO dostatek objektivních informací o jeho dopadu na okolí.
V otázce, zda chtít, či nechtít úložiště, je však podle zástupců obcí rozhodující psychologický dopad jeho existence. "Jednou z nezpochybňovaných priorit kraje je turistika a udržení zemědělské produkce z hlediska osídlenosti venkova. Z tohoto hlediska by však atraktivita této části území Vysočiny existencí úložiště na jeho území trvale klesla," řekl starosta Třeště Vladimír Lysý. "Budeme podporovat cokoli, co bude v tomto směru průchodné, aby možnosti rozvoje těchto priorit nebyly ohroženy," dodal.
Územní plán Javořické vrchoviny - který je mimo jiné podmínkou pro to, aby mohla být vyhlášena stejnojmenná chráněná krajinná oblast - by měl být dokončen na přelomu roku a v následujícím půlroce by jej měla projednat a schválit vláda.
SÚRAO tvrdí, že na zahájení výzkumných prací není nutné, aby byla možná existence úložiště do plánu zahrnuta. Později ji však prý bude možno do plánu doplnit. "Nyní ani ze zákona nemůžeme v ruce mít podklady pro zařazení do územního plánu," řekla Šumberová.
