Hluk a ovzduší poškozují zdraví Pražanů

Praha - Dopravní hluk, znečištění vzduchu prachem s obsahem jedovatých látek a zvýšená zátěž dětí některými toxickými látkami z potravin. To jsou faktory, které se nemalým podílem projevují na zdravotním stavu Pražanů. "Hodnoty hluku v metropoli výrazně překračují povolený limit, což má za následek poškození zdraví u 64 procent obyvatel. Dochází u nich k zvýšenému výskytu civilizačních onemocnění, jako jsou poškození srdce, cév, žaludeční vředy a vysoký krevní tlak," uvedla Kateřina Valešová ze Státního zdravotnického ústavu.

Hluk v Praze

Den:
73 decibelů/limit - 60dcb.
Noc:
69 decibelů/limit - 50dcb.

"Snižuje se obranyschopnost organismu, takže dochází k infekcím, především pak kataru horních cest dýchacích. Nejvíce však lidé trpí poruchami spánku, únavou a v důsledku toho sníženou schopností soustředění," dodala Valešová.

Podle její kolegyně Heleny Kazmarové je dopravní hluk v Praze obtížné řešit. "Je to problém složitý a finančně nákladný. Zamyslet se nad ním by měl magistrát, stát, ale především sami motoristé," řekla.

Dodala, že dalším faktorem zhoršujícím zdraví obyvatel Prahy je ovzduší.

"Zdrojem znečištění ovzduší je automobilová doprava, místní topeniště, volné pálení trávy a nekontrolované pálení domovního odpadu. Nejvyšší koncentrace těchto nebezpečných látek jsou Praze 5 a 8, kde je vysoké znečištění prachem a oxidy dusíku," upřesnila Kazmarová.

"Ovzduší má vliv především na onemocnění dýchacích cest. Znečištění zvyšuje pravděpodobnost astmatických záchvatů, snižuje odolnost sliznice dýchacích cest a zůsobuje stažení dýchacích funkcí. Menším procentem také zvyšuje pravděpodobnost vzniku nádorových onemocnění," dodala. Nejvyšší podíl na zvýšení rizika vzniku rakoviny mají trvale polychlorované bifenyly (PCB) a arzen. Nejvýznamnější cestou aktivního snižování expozice PCB je omezování spotřeby živočišných tuků.

Dvacet procent pražských dětí trpí alergiemi, v ostatních menších městech a na vesnicích je to pouze šestnáct proscent. Podle Kazmarové zde hraje roli kromě jiných faktorů právě také znečištěné ovzduší v metropoli.

Zvýšená prašnost se podle Jiřího Rupricha z téhož pracoviště zřejmě podílí na tom, že děti mezi čtvrtým a šestým rokem mají příjem manganu v potravi procent vyšší, než je doporučená hodnota. "Na kilogram tělesné váhy snědí více potravin než dospělí, takže jsou koncentrace škodlivin vyšší. Děti pak mají problémy se soustředěním a jsou nezdravě aktivní," řekl.

Zvýšené riziko mají také lidé s jednostrannou stravou, hrozí jim například zvýšený příjem arzenu z rýže.

Podle ředitelky ústředí monitoringu Státního zdravotního ústavu Růženy Kubínová však nastal posun oproti předchozím šetřením nastal v hodnocení rizik samotnými obyvateli. "Větší riziko pro své zdraví vidí v trvalém stresu, kouření a obezitě, než ve špatné kvalitě životního prostředí. Lidé si stále více uvědomují vliv životního stylu na své zdraví," ocenila Kubínová s tím, že správná životospráva a dodržování biorytmu má opravdu na zdravotní stav větší podíl, než životní prostředí.