"Je to tady stále horší," potvrzuje majitelka jednoho z víkendových sídel na Kasárnách Elen Plachetová. "Slováci stále hrabou drápky a snaží se získat, co můžou," poukazuje na sporný prodej pozemků pod rekreačními chatami Sportovních klubů Zlín a TJ Moravan Otrokovice. Obec Makov se je pokusila velmi levně "střelit" dvěma slovenským občanům, aniž by českým tělovýchovným jednotám umožnila uplatnit předkupní právo.
"Posunutí hranice by naše problémy vyřešilo, ale silně pochybuji, že se obě strany domluví. Proč by se Slováci svého území zbavovali," klade si řečnickou otázku.
Několik desítek metrů nad hranicí opravuje svoji chatu Jan Rapant. Na Kasárna jezdí už třicet let a také po rozdělení republiky se tady na rozdíl od většiny ostatních chatařů cítí dobře.
"Hranice tudy vede už od dob Marie Terezie. Není nutné měnit historii," myslí si. "Vím, že mě tady za to spousta lidí odsoudí, ale já opravdu nemám větší problémy. Snad jenom s rekonstrukcí domku," říká vyrovnaně.
Po krátkém přemýšlení však přece jen na drobnou nepříjemnost přišel. "Dokud si dcera nevyřídí slovenské občanství, nebudu na ni moci převést chatu," připouští muž v montérkách.
O kousek dál, v restauraci turistické ubytovny Fram, sedí u piva Češi i Slováci a zjevně nejsou ve při. Nedrží se v bujarém veselí kolem krku, ale respektují se.
Starší muž, který má nedaleko odtud menší domek, však potvrzuje většinový názor českých obyvatel z Kasáren. "Všichni Moraváci by změnu hranice uvítali, ale moc pochybuji, že se to podaří," vyjadřuje se skepticky k proklamovaným aktivitám ministerstva vnitra. Své jméno však nechce uvést. Situace v oblasti je vypjatá, nechce na sebe upozorňovat.
"Zajímavé je, že největší problémy máme s českými pohraničníky. Ti nás doslova šikanují. Autem můžeme pouze k hranici a dalších několik desítek metrů už musíme jít pěšky," rozčiluje se důchodce a raději se hned napije řezaného piva. "Slovenští pohraničníci se na rozdíl od nich chovají slušně," dodává.
Poblíž moderního rekreačního střediska Fram stojí menší chatka. Hned po prvních slovech jejího majitele je jasné, že poklidné soužití bratrských národů nebude na Kasárnách vůbec snadné. Předešlá symbióza Čechů a Slováků v restauraci u piva je pryč.
"Nevěřím tomu, že se domluví. Všechny příležitosti už projeli," prohlašuje na adresu šéfů ministerstev sousedních států. "Nedělám si totiž iluze o tom, že by někdo slovenské nacionalisty přesvědčil, aby nám území pustili," vysvětluje muž ve středních letech. Své jméno však také odmítá sdělit. Důvod? "Když vám řeknu své jméno, tak se může klidně stát, že mi chata lehne popelem." Až tam může podle jeho názoru zajít vzájemná nevraživost mezi kdysi nerozlučně spjatými národy jednoho státu.
"Ohrožuje nás tady slovenská mafie z Makova. Chovají se k nám jako ruští okupanti v roce 1968 a snaží se nás vyštvat," je přesvědčen. Území však nechce opustit. "Nestavěl jsem chatu proto, aby ji získal nějaký slovenský hajzl," uzavírá nekompromisně.
